Jeden člověk pošle známým obrázek s výsledkem INFP-T a řekne, že si udělal MBTI. Druhý dostal v práci čtyři písmena po placeném dotazníku a rozhovoru s vyškoleným člověkem. Třetí vyplnil deset otázek na stránce, jejíž název už si nepamatuje. Také mu vyšla čtyři písmena.
V běžném rozhovoru se všechny tři zkušenosti snadno slijí do jedné. Podobná písmena ale mohou mít v každém dotazníku jiný význam. První užitečná otázka proto zní: který nástroj člověk vyplnil a co má jeho výsledek popisovat?
MBTI je konkrétní dotazník
MBTI znamená Myers-Briggs Type Indicator. Název označuje konkrétní osobnostní dotazník, ke kterému patří postup výkladu výsledků. Na internetu ovšem najdeme množství volně dostupných kvízů, které se jeho slovníkem inspirují. Některé používají stejné čtyři dvojice písmen, jiné k nim přidávají vlastní prvky a další jen napodobují vzhled typových profilů.
Podle vydavatele MBTI je oficiální nástroj chráněný autorským právem a poskytuje se prostřednictvím kvalifikovaných odborníků nebo placené služby MBTIonline. Ta zahrnuje i interaktivní výklad. Bezplatné kvízy se stejnými písmeny jsou jiné dotazníky; jejich význam a způsob vyhodnocení je potřeba zjistit u konkrétního autora.
Při sdílení výsledku tedy pomůže uvést také název webu či dotazníku. Ze samotného „jsem INFP“ se jeho původ poznat nedá.
Odkud se MBTI vzalo
Typologii vytvořily Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggs Myersová. Vycházely z práce švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga o psychologických typech. Podle historie uváděné vydavatelem vznikla první verze dotazníku v roce 1943 a aktualizovanou podobu vydala v roce 1962 organizace Educational Testing Service.
Autorky se Jungovou teorií zabývaly dlouhodobě, původním vzděláním však nebyly psycholožky. Později se na vývoji a zkoumání dotazníku podíleli i psychologové. Jeho historie vysvětluje původ pojmů; pro posouzení výsledků je podstatné také to, jak dotazník měří a co ukazují výzkumy.
Co mají označovat čtyři dvojice písmen
Teorie MBTI předpokládá, že člověk u každé ze čtyř dvojic upřednostňuje jeden pól, přestože používá oba:
- E-I, extraverze-introverze: kam člověk častěji obrací pozornost, zda k vnějšímu světu lidí a dění, nebo k vnitřnímu světu myšlenek a dojmů;
- S-N, smyslové vnímání-intuice: zda při přijímání informací častěji vychází z konkrétních skutečností a zkušenosti, nebo ze souvislostí, vzorců a možností;
- T-F, myšlení-cítění: zda při rozhodování častěji zdůrazňuje logickou konzistenci a objektivní principy, nebo hodnoty a dopad na zúčastněné lidi;
- J-P, usuzování-vnímání: zda ve vztahu k vnějšímu světu dává přednost uspořádanému postupu a rozhodnutým věcem, nebo otevřeným možnostem a reagování na nové informace.
Písmena vycházejí z anglických názvů. U intuice se používá N, protože I už označuje introverzi.
Názvy myšlení a cítění mohou mást. V tomto modelu rozlišují důrazy při rozhodování: co člověk při zvažování možností upřednostňuje. Logiku i emoce používají lidé s oběma preferencemi.
Co znamená preference
Slovo preference v tomto modelu označuje způsob, který má být člověku přirozenější a kterému častěji dává přednost. Týká se například toho, čeho si všímá při rozhodování. Konkrétní dovednost, třeba schopnost vysvětlit složitý problém, se posuzuje podle toho, co člověk skutečně zvládá.
Introvertně zaměřený člověk se může naučit skvěle přednášet. Člověk s preferencí F může výborně analyzovat data. Někdo s P může spolehlivě dodržovat termíny a člověk s J může v nečekané situaci pružně změnit plán. Schopnosti rostou učením a zkušeností; chování ovlivňuje role, prostředí, bezpečí, únava, motivace i to, co situace vyžaduje.
Proto není přesné říct: „Jsem I, takže nemohu mluvit před lidmi,“ nebo: „Jsi P, od tebe se pořádek čekat nedá.“ Písmeno může otevřít otázku, za jakých podmínek člověk něco dělá nejsnáze. Nemá za něj předem uzavírat, co umí, co se může naučit nebo jak se zachová.
Co se děje při ověřování výsledku
V metodice MBTI má po vyplnění následovat interpretace s odborníkem nebo interaktivně v MBTIonline. Její součástí je hledání takzvaného best-fit typu: člověk se seznámí s významem preferencí, projde výsledky a posoudí, který typ mu odpovídá nejlépe.
Myers & Briggs Foundation tento postup popisuje jako příležitost s výsledkem souhlasit i nesouhlasit a probrat důvody. Odpovědi podle ní mohou ovlivnit pracovní očekávání, tlak rodiny či kultury, stres nebo představa o ideálním já. Když si člověk typem není jistý, může jej dál zkoumat jako pracovní hypotézu a nemusí se rozhodnout při prvním setkání.
Při takovém rozhovoru lze například rozlišit, jak člověk odpovídal podle požadavků práce a jak by popsal své obvyklé preference. Jde o způsob výkladu uvnitř metodiky MBTI. Otázku, zda lidé skutečně tvoří oddělené typy, zkoumá výzkum měření.
Robert McCrae a Paul Costa ve studii z roku 1989 porovnali tehdejší verzi MBTI s dotazníkem pětifaktorového modelu osobnosti u 468 dospělých. Tento model popisuje osobnost pomocí pěti rozměrů: extraverze, otevřenosti zkušenostem, přívětivosti, svědomitosti a neuroticismu, tedy sklonu k prožívání negativních emocí. Čtyři škály MBTI souvisely se čtyřmi z těchto rozměrů, výsledky ale nepodpořily rozdělení do kvalitativně odlišných typů. Účastníci pocházeli z amerického výzkumu stárnutí a většina byla bělošská a vysokoškolsky vzdělaná.
Autoři upozornili také na ztrátu informace při převodu skóre na písmeno. Dva blízké výsledky na opačných stranách hranice dostanou různá písmena, zatímco pod stejným písmenem mohou být výsledky značně odlišné. Pocit „ten popis na mě sedí“ a důkaz existence samostatného typu jsou proto dvě různé otázky.
16Personalities používá jiný model
Web 16Personalities používá známé kódy jako INFP nebo ESTJ a přidává pátou dvojici A-T, Assertive a Turbulent. Člověku pak vyjde například INFP-T. Pátá osa má v tomto modelu popisovat sebedůvěru a citlivost vůči stresu.
Samotní tvůrci 16Personalities vysvětlují, že jejich test není MBTI. Používají vlastní rámec NERIS, který podle jejich popisu pracuje s pěti plynulými škálami inspirovanými pětifaktorovým modelem osobnosti, ale zachovává známý čtyřpísmenný způsob pojmenování a přidává pátou osu identity.
Podobně vypadající výsledky tedy vycházejí z odlišných definic a měření. Koncovka -A či -T patří k modelu 16Personalities a v oficiálním MBTI nemá protějšek.
Od popisu typu ke konkrétní otázce
Pokud vás v typovém popisu něco zaujme, zkuste to vztáhnout ke konkrétní situaci. Poznáváte se v potřebě promyslet odpověď předem? Pomohly by vám podklady k poradě den před setkáním? Takovou možnost lze přímo vyzkoušet a zjistit, zda je užitečná.
Místo „Proč jsi na poradě zase nic neřekl?“ se lze ptát: „Pomohlo by ti znát otázky předem?“ Místo „Ty všechno moc prožíváš“ může přijít: „Které hodnoty nebo dopady v tom rozhodnutí vidíš?“ A místo „S tebou se nedá plánovat“ otázka: „Co potřebuješ mít pevně dané a kde chceš nechat prostor pro změnu?“
O užitečnosti domluvy pak vypovídá zkušenost. Člověk může zjistit, že mu podklady předem pomáhají, ale důvodem je složitost tématu nebo nejistota v novém týmu. Čtyři písmena mohou být podnětem k otázce; další porozumění vzniká z toho, co člověk skutečně popíše a co spolu vyzkoušíte.
