Srdce buší, dech nestačí a nohy jsou jako z gumy. Myšlenka „možná je to panika“ v té chvíli snadno ustoupí jiné: „S mým tělem se děje něco vážného.“ Při panice mohou právě tělesné pocity strach rozběhnout a dál ho přiživovat. Jak tento kruh vzniká?
Strach mění tep, dech i napětí svalů
Při vnímaném ohrožení se do reakce zapojuje nervový systém a stresové hormony. Srdce může bít rychleji, dech se zrychlí, svaly se napnou a člověk se začne potit nebo třást. Někdo cítí sevřený žaludek, jiný závrať či nevolnost. Tyto tělesné projevy úzkosti popisuje NHS.
Při panické atace může taková reakce přijít i ve chvíli, kdy člověk kolem sebe žádné nebezpečí nevidí. Sedí u stolu nebo stojí ve frontě a najednou má naléhavou potřebu odejít. Když nenachází vysvětlení v okolí, může ho začít hledat v těle. Rychlý tep mu pak připadá jako známka, že selhává srdce.
Bušení srdce vystraší. Strach zrychlí tep
Po několika schodech člověk ucítí silnější údery srdce. Jednou jim nevěnuje pozornost, jindy si vzpomene na předchozí ataku. Zastaví se a začne tep sledovat. „Už je to tu zase?“ S obavou se tep dále zrychlí, což původní podezření ještě posílí.
Podobně se mohou propojit závrať a strach z omdlení nebo nevolnost a obava, že se člověk před ostatními pozvrací. Čím naléhavěji hledá známky hrozícího kolapsu, tím více si všímá každé změny. Centre for Clinical Interventions popisuje, jak se při úzkosti zužuje pozornost a přesouvá k vlastnímu tělu. Když si člověk tyto pocity vyloží jako hrozbu, může úzkost dál zesílit.
Kruh se někdy rozběhne během několika okamžiků. Při léčbě se dá postupně zkoumat: čeho si člověk všiml, co v tu chvíli očekával a co udělal potom. Kognitivně-behaviorální terapie u panické poruchy pracuje také s reakcemi na tělesné pocity. Opakovaná zkušenost pak může pomáhat měnit význam, který jim člověk přikládá.
Proč mohou hluboké nádechy přidat brnění a závrať
Pocit nedostatku vzduchu svádí k větším a rychlejším nádechům. Při nadměrném dýchání ale může klesnout množství oxidu uhličitého v krvi. To se může projevit závratí, brněním kolem úst či v rukou a dalším pocitem, že se nedá dostatečně nadechnout. Tento mechanismus vysvětluje MedlinePlus v přehledu hyperventilace.
Člověk pak zkusí zabrat ještě víc a nepříjemné pocity pokračují. Pokud jde o známý průběh paniky, může být snesitelnější nádech nenutit a dýchat jemněji a pomaleji. Také česká příručka WHO o zvládání stresu upozorňuje, že příliš rychlé nebo hluboké dýchání může zhoršit závrať či úzkost.
Pokud soustředění na dech strach zesiluje, lze se obrátit k okolí: podívat se na konkrétní předmět, všimnout si zvuků nebo opory židle. Není třeba přidávat zadržování dechu ani přesné počítání. Do papírového sáčku nedýchejte; doporučení ANZCOR tento postup odmítá kvůli riziku nedostatku kyslíku.
Zrychlené dýchání může doprovázet i tělesné onemocnění. Brnění ani úleva po zpomalení dechu samy nepotvrzují paniku; nové nebo výrazné dechové potíže potřebují zdravotní posouzení.
Když okolí působí vzdáleně a cize
K panice může patřit pocit, že se okolí změnilo, že je člověk od sebe odpojený nebo že každou chvíli ztratí kontrolu. Místnost přitom poznává, ale připadá mu nezvykle cizí. I tento zážitek ho může vyděsit a roztočit další kolo obav.
Samotný pocit ztráty kontroly neznamená, že člověk skutečně přestává ovládat své jednání. Pro pozdější rozhovor s odborníkem pomůže popsat, co přesně se dělo: zda okolí působilo neskutečně, zda si člověk průběh pamatuje a jestli se podobné stavy objevují také mimo paniku. Různé podoby odpojení rozlišuje článek Když „nejsem úplně tady“ neznamená vždy totéž.
Kdy je potřeba vyšetřit tělesnou příčinu
Bušení srdce, bolest na hrudi, dušnost nebo slabost mohou mít více příčin. Předchozí panická ataka nevylučuje, že dnešní potíže souvisejí s jiným zdravotním stavem. NZIP proto při vyšetřování úzkostných poruch počítá také s posouzením tělesných příčin.
Při prvních podobných potížích nebo změně jejich průběhu je důležité obrátit se na zdravotníka. Pomůže popsat začátek, délku a okolnosti, předchozí zkušenosti i užívané léky či jiné látky.
Co může znalost tohoto kruhu změnit
U rozpoznané paniky může člověk postupně zachytit okamžik, kdy k tělesnému pocitu přibývá představa katastrofy. Třeba: „Srdce mi buší a já už čekám, že omdlím.“ Takové rozlišení dává při následné práci s terapeutem konkrétní bod, ke kterému se lze vracet.
Pro chvíli, kdy vlna právě probíhá, pomáhají spíše krátké kroky než podrobný rozbor. Jak najít bezpečné místo, obrátit pozornost k okolí nebo požádat někoho o přítomnost, popisuje díl Co dělat během panické ataky.
