Stojíte v tramvaji a najednou se rozbuší srdce. Nohy se třesou, nemůžete se pořádně nadechnout a hlavou proběhne: „Co když omdlím?“ Ještě před chvílí jste mysleli na nákup. Teď potřebujete co nejrychleji ven.
Tak může vypadat panická ataka. Stejné tělesné příznaky však mohou mít i jiné zdravotní příčiny. Při závažném nebo novém stavu je proto důležité nejprve vyhledat odpovídající pomoc. Pokud vyšetření ukáže na paniku, další otázkou je, zda šlo o jednotlivou událost, nebo se potíže opakují a mění váš život.
Úzkost se může držet jedné obavy i provázet celý den
Před zkouškou si představujete, na co se vyučující zeptá. Při čekání na výsledek vyšetření myslíte na to, že by mohly přijít špatné zprávy. Úzkost může v takových situacích přicházet postupně a kolísat podle toho, co se právě děje. Můžete při ní cítit napětí, mít sevřený žaludek nebo se hůř soustředit.
Občasné obavy patří k běžnému životu. Když se však strach vrací, těžko se zvládá nebo kvůli němu přestáváte chodit do školy, pracovat či vídat blízké, zaslouží si pozornost. NIMH rozlišuje běžnou úzkost a úzkostné poruchy podle širšího průběhu a dopadu. Posouzení zahrnuje i to, jaké situace potíže vyvolávají a jak dlouho přetrvávají.
Síla úzkosti se může velmi lišit. Panická ataka označuje určitý průběh: prudce nastupující, intenzivní vlnu strachu či silné nepohody. Člověka může zahltit během několika okamžiků.
Při atace se rychle přidávají tělesné pocity
Může se objevit bušení srdce, pocení, třes, závrať, nevolnost, bolest na hrudi nebo pocit nedostatku vzduchu. Někdo cítí brnění, jinému připadá okolí vzdálené a neskutečné. Častý je strach, že zemře nebo ztratí kontrolu nad svým jednáním.
Tyto pocity se mohou vzájemně zesilovat. Když zrychlený tep vyvolá obavu ze srdečního selhání, roste strach a člověk si těla všímá ještě bedlivěji. Tento vztah mezi tělesnými pocity a reakcí na ně patří podle NIMH k oblastem, s nimiž pracuje léčba panické poruchy.
Ataka může souviset s obávaným místem nebo situací, ale také začít při odpočinku, kdy člověk nevidí žádnou hrozbu. MedlinePlus popisuje obě možnosti. Právě nečekaný nástup může vést k obavě, že se totéž zopakuje kdykoli a kdekoli.
U panické poruchy záleží i na době mezi atakami
Jedna panická ataka ještě neznamená panickou poruchu. Někdy zůstane ojedinělou zkušeností. Může se také objevit v souvislosti s jinou duševní obtíží nebo konkrétní obávanou situací.
U panické poruchy se opakují neočekávané ataky a přetrvávají obavy z dalších nebo výrazné změny chování. Člověk začne sledovat každý úder srdce, plánovat den podle možnosti rychle odejít nebo se vyhýbat místům, kde by podle něj bylo obtížné zvládnout další záchvat.
Po atace v autobuse můžete několik dní přemýšlet, co se stalo, a postupně se vrátit k obvyklému cestování. Jiný průběh nastává, když strach z návratu trvá, přidávají se další neočekávané ataky a kvůli nim začnete vynechávat cesty do školy, práce nebo za přáteli. Rozhovor s odborníkem pak zahrnuje právě tyto změny.
Doporučení NICE pro dospělé zdůrazňuje osobní historii, souběžné obtíže a případnou samoléčbu. Lékař se ptá, kdy potíže vznikly, co jim předcházelo a jak se vyvíjely. Posoudí také tělesné příčiny a účinky léků či dalších látek.
Když spouštěč neznáte, pomůže popsat průběh
Při neočekávané atace nemusíte najít událost, která jí bezprostředně předcházela. Při rozhovoru pak můžete začít třeba větou: „Seděl jsem doma, nic zvláštního se nedělo a najednou mi začalo rychle bít srdce.“ To je užitečnější informace než vynucené vysvětlení.
Zkuste si vybavit, který pocit přišel první, jak rychle se přidávaly další a čeho jste se v tu chvíli báli. Připojte, jak se stav postupně měnil a co zůstalo po odeznění nejsilnější vlny. Lékaře může zajímat i to, co jste ten den užívali, zda se měnily léky nebo se objevily jiné zdravotní potíže.
Důležité je také období potom. Začali jste se bát samoty? Potřebujete při cestování doprovod? Odmítáte činnosti, které jste dříve běžně dělali? Právě takové příklady pomáhají určit, jakou podporu nebo léčbu potřebujete.
Nové a závažné tělesné příznaky potřebují vyšetření
Bušení srdce, bolest na hrudi, dušnost nebo závrať se objevují při různých stavech. NZIP při diagnostice úzkostných poruch počítá s tělesným vyšetřením, případně dalšími testy podle nálezu. Předchozí zkušenost s panikou nevylučuje novou zdravotní potíž.
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy výslovně doporučuje volat i při nejistotě, zda jde o závažný stav. U prvních, nových nebo odlišných obtíží je potřeba posoudit jejich příčinu; postup se řídí tím, co se právě děje.
K rozhovoru můžete přijít i po první zkušenosti
Pokud se ataky opakují, přetrvává strach z jejich návratu nebo kvůli němu měníte běžný život, objednejte se k odbornému posouzení. Začít můžete u praktického lékaře, u dětí a dospívajících u pediatra. Pomoc má smysl vyhledat také po první zkušenosti, která vás výrazně zasáhla.
Stačí popsat příznaky, okolnosti a to, co následovalo. Z tohoto popisu se dá vyjít při vyšetření i při domluvě o další péči. Na vztah mezi strachem a tělesnými pocity navazuje článek Proč to působí jako tělesná katastrofa.
