Někdy stačí domluvit konzultaci, jindy je potřeba pomoc ještě dnes a při bezprostředním ohrožení se jedná hned. Rozhodující je, co se děje, jak rychle se stav mění, co člověk přestává zvládat a zda dokáže zůstat v bezpečí.
Pokud si naléhavostí nejste jistí, popište situaci krizovému pracovníkovi nebo zdravotníkovi. Můžete začít právě tím, že nevíte, zda ještě čekat. Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví volejte rovnou 155 nebo 112.
Konzultace nemusí čekat na krizi
Praktického lékaře, psychologa, psychiatra, školního psychologa nebo jiného dostupného odborníka lze oslovit, když se stav drží, opakovaně se vrací nebo se zhoršuje. Důvodem může být i to, že člověk přestává zvládat spánek, jídlo, hygienu, školu, práci, vztahy nebo běžné rozhodování.
Národní zdravotnický informační portál nabízí samostatnou orientaci pro déle trvající potíže a pro situaci, kdy potřebujete pomoc ihned. Při prvním kontaktu můžete popsat obtíže vlastními slovy a požádat o pomoc s výběrem další péče.
Kdy využít krizovou pomoc ještě dnes
Krizovou pomoc využijte, když se stav rychle zhoršuje, člověk nezvládá základní péči, má opakované myšlenky, že nechce být, nebo potřebuje s někým probrat obavu o své bezpečí. Krizová linka může pomoci pojmenovat situaci a hledat nejbližší bezpečný krok. Pokud je život či zdraví bezprostředně ohroženo, má přednost tísňové volání 155 nebo 112.
V Česku mohou dospělí kdykoli a zdarma volat Linku první psychické pomoci 116 123. Děti a studující do 26 let mohou nonstop, zdarma a anonymně volat Linku bezpečí 116 111. Obě služby nabízejí také chat; jeho aktuální provozní dobu najdete na jejich webech.
Bezprostřední ohrožení potřebuje okamžitý postup
Tísňová pomoc má přednost, když člověk říká, že v nejbližší chvíli nedokáže zůstat v bezpečí, už si ublížil nebo je život či zdraví přímo ohroženo. Volejte 155 nebo 112. Není třeba čekat, až se všichni shodnou, dokončit rozhovor nebo přesně určit diagnózu.
Je-li to bezpečné i pro vás, zůstaňte s ohroženým člověkem do předání pomoci a řiďte se pokyny operátora. Nespoléhejte jen na slib, že se nic nestane. Pokud jste sami v ohrožení, volejte a sdělte, kde jste. Je-li to možné, přesuňte se k dalším lidem a umožněte záchranářům, aby se k vám dostali.
Podrobný postup nabízí článek Když jde o život: co udělat právě teď.
Přímá otázka může otevřít cestu k pomoci
Když máte obavu o sebe, lze říct: „Napadá mě, že nechci žít, a bojím se být o samotě.“ Když se bojíte o druhého, zeptejte se: „Napadá tě, že si ublížíš nebo že nechceš žít?“ Přímá otázka podle NIMH sebevražedné myšlenky nezvyšuje.
Jednotlivá odpověď nepodává úplný obraz rizika. NICE v doporučení pro péči o lidi po sebepoškození odmítá používat stupnice rizika k předpovědi budoucí sebevraždy nebo k rozhodování o nabídce léčby a propuštění z péče. Posouzení se má soustředit na potřeby a bezpečí konkrétního člověka. Pokud obava trvá, přizvěte odbornou pomoc i po záporné odpovědi.
Nejistota není důvod zůstat sám
Člověk může váhat, zda má volat krizovou linku, tísňovou službu, nebo čekat na běžnou konzultaci. V takové chvíli lze předat přesně tuto nejistotu: co se změnilo, co člověka napadá, zda je sám a čeho se bojí v následujících hodinách.
Krizový pracovník nebo zdravotník může pomoci další krok upřesnit. Pokud se však situace právě teď jeví jako bezprostřední ohrožení, neodkládejte tísňové volání kvůli hledání dokonalejší služby.
Pomoc lze přivolat i pro druhého člověka
Blízký nemusí mít jistotu, že situaci vyhodnotil správně. Může zavolat na krizovou linku a popsat, čeho si všiml, nebo při bezprostředním ohrožení volat 155 či 112. Praktické možnosti i hranice jeho role shrnuje článek Co může udělat blízký a co už nemá nést sám. U dítěte či dospívajícího zapojte důvěryhodného odpovědného dospělého a nenechávejte celé rozhodování na vrstevníkovi.
Neslibujte úplné tajemství, pokud jde o život či bezpečí. Je možné zachovat respekt a zároveň říct: „Beru tě vážně. Mám obavu o tvoje bezpečí, proto teď přizveme další pomoc.“
Kontakty, které mají zůstat po ruce
- Bezprostřední ohrožení života nebo zdraví: zdravotnická záchranná služba 155 nebo tísňová linka 112; nepřetržitě a zdarma.
- Dospělí v psychické krizi: Linka první psychické pomoci 116 123; nonstop a zdarma po celé České republice.
- Děti a studující do 26 let: Linka bezpečí 116 111; nonstop, zdarma a anonymně.
Při telefonátu řekněte, co se právě děje, zda jste sami a čeho se obáváte v nejbližší chvíli. Operátorovi tísňové linky sdělte také místo a odpovídejte na jeho otázky. Další postup už můžete hledat s někým, kdo vám pomůže.
