Když si člověk ublíží, potřebujeme vědět, jaký je jeho zdravotní stav, co prožíval a zda přemýšlí o sebevraždě. Sebepoškozování může probíhat bez úmyslu zemřít, může se však se sebevražednými myšlenkami překrývat. Rozhodující je současná situace, i když jsme o podobné zkušenosti s člověkem mluvili už dříve.
Chování, myšlenky a úmysl jsou různé otázky
Sebepoškozování popisuje jednání, při němž člověk úmyslně poškodí vlastní tělo nebo zdraví. Sebevražedné myšlenky mohou sahat od přání nebýt naživu až k úvahám o ukončení vlastního života. Sebevražedný úmysl znamená, že člověk chce svým jednáním zemřít. Tyto roviny se mohou potkat, ale jedna se nedá bezpečně odvodit jen z druhé.
Část zdrojů používá sebepoškozování jako široký pojem bez ohledu na zjevný účel, zatímco jiné odlišují jednání bez úmyslu zemřít. Proto někdy dva lidé používají stejné slovo pro jinou situaci. V rozhovoru se ptejte na to, co člověk zamýšlel, co prožívá nyní a zda se bojí, že nedokáže zůstat v bezpečí.
Pro někoho může být sebepoškozování pokusem vydržet silnou bolest, nikoli zemřít. I při takovém úmyslu je potřeba, aby zdravotník posoudil poškození zdraví a potřebu ošetření. Sebevražedné myšlenky se mohou objevit současně, dříve nebo později.
Proč nestačí jedna stará odpověď
Člověk mohl minule pravdivě říct, že zemřít nechtěl. Dnes může prožívat něco jiného. Úmysl se může v čase měnit a někdy je nejasný i samotnému člověku. Zeptejte se proto znovu, jak mu je a zda myslí na sebevraždu.
Stejně tak nelze úmysl měřit tím, co je vidět. Vzhled nebo rozsah zranění neposkytují spolehlivou odpověď na to, jak silná je psychická bolest ani co člověk zamýšlel. Zdravotní závažnost a sebevražedný úmysl jsou dvě otázky, které je potřeba posoudit vedle sebe, ne zaměnit jednu za druhou.
Jak položit přímou otázku a navázat na odpověď
Když máme obavu, lze se klidně zeptat: „Přemýšlíš teď o sebevraždě?“ Dejte člověku čas. Potom se můžete doptat: „Bojíš se, že si v nejbližší době ublížíš?“ Vedení takového rozhovoru podrobněji rozvíjí článek Jak se zeptat, jestli někdo přemýšlí o sebevraždě.
Pokud člověk potvrdí sebevražedné myšlenky nebo si není jistý, zapojte další pomoc. Totéž platí, pokud odmítne odpovědět a obava trvá nebo se situace rychle zhoršuje. Zjistěte, zda je sám a kdo s ním může zůstat. Pokud říká, že na sebevraždu nemyslí, dál se věnujte sebepoškozování, tělesnému stavu a domluvě odborné podpory.
Při bezprostředním ohrožení volejte 155 nebo 112 a zůstaňte s člověkem, pokud tím sami nejste v nebezpečí. Další akutní kroky shrnuje článek Když jde o život: co udělat právě teď. V ostatních situacích se obraťte na krizovou linku, praktického lékaře, psychologa či psychiatra. U nezletilého zapojte důvěryhodného dospělého a domluvte, koho dalšího je potřeba informovat, aby bylo možné zajistit péči.
Co sdělit při vyhledání péče
NÚDZ i NHS upozorňují na vztah sebepoškozování a sebevražedných myšlenek. Při vyhledání péče proto řekněte, že došlo k sebepoškození, jak se cítíte nyní a zda myslíte na sebevraždu. Pokud vlastnímu úmyslu nerozumíte, řekněte i to.
Zdravotník potřebuje posoudit tělesný stav a naléhavost ošetření; odborník na duševní zdraví se ptá také na prožívání, okolnosti a dostupnou podporu. NICE doporučuje zajistit tělesnou péči a psychosociální posouzení souběžně. Při rozhovoru popište také to, co se od poslední podobné situace změnilo a kdo vám už pomáhá.
Jak domluvit pokračování pomoci
Po prvním rozhovoru domluvte, kdo pomůže s vyhledáním péče, zda je potřeba doprovod a kdy se znovu ozvete. Pokud má člověk domluveného odborníka, dejte mu vědět o nové situaci. Při zhoršení před plánovaným termínem využijte krizovou službu nebo při bezprostředním ohrožení 155 či 112.
Péče se má řídit konkrétními potřebami. NICE v doporučení pro lidi po sebepoškození nedoporučuje používat škály k předpovídání sebevraždy či opakování sebepoškození ani k rozhodování o nabídce léčby či propuštění. Zdravotníci se místo toho zaměřují na prožívání, zdravotní stav, současné okolnosti a bezpečí.
Pro další dny si ujasněte, komu člověk může říct, že se jeho stav zhoršuje, a kam zavolat, když první kontakt není dostupný. K takové domluvě se vracejte při změně stavu nebo dostupnosti podpory.
