Když vám vlastní tělo připadá cizí nebo okolí neskutečné, chcete vědět, proč se to děje. Na internetu můžete narazit na vysvětlení, že se tak psychika chrání před traumatem. Někomu to pomůže pojmenovat zkušenost, kterou zná. Jiný začne v minulosti usilovně hledat událost, o níž dosud nevěděl. Pocit odpojení ale takovou událost nedokazuje. Při hledání příčiny záleží i na tom, kdy potíže začaly, co je doprovází a co se mezitím změnilo ve vašem životě či zdraví.
Co může o traumatu říct současný prožitek
Depersonalizace a derealizace se mohou objevovat u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Někdo je zažívá při připomínce ohrožující události: ví, kde právě je, ale vlastní tělo mu náhle připadá vzdálené. National Center for PTSD popisuje disociativní podtyp PTSD, u něhož se k posttraumatickým potížím přidává právě odcizení od sebe nebo okolí. Je to vymezení v rámci PTSD; samotný pocit neskutečna k takové diagnóze nestačí.
Pokud víte o traumatické zkušenosti, která vás trápí, patří do rozhovoru s odborníkem. Můžete popsat i nejistotu, zda současné potíže s touto zkušeností souvisejí. A pokud si na žádnou takovou událost nevzpomínáte, pocit odpojení není důvodem k závěru, že musí existovat skrytá vzpomínka na násilí nebo zneužívání.
Když se k panice přidá pocit neskutečna
Během panické ataky může bušit srdce, motat se hlava a okolí náhle působit jako ve snu. Člověka pak vyděsí i samotná změna prožívání: „Co když už se nevrátím do normálu?“ Strach z tohoto pocitu může úzkost dále zesilovat.
Pro posouzení je užitečné rozlišit, zda odpojení přichází jen při těchto prudkých vlnách, přetrvává i mezi nimi, nebo začíná samostatně. Článek o úzkosti, panické atace a panické poruše vysvětluje, co dalšího k jejich rozlišení patří. Podobné tělesné potíže mohou mít i zdravotní příčinu.
Depresi může provázet pocit citové prázdnoty či odcizení. Při popisu pomůže upřesnit, co znamená slovo „mlha“: nemůžete se soustředit, necítíte radost, nebo vám známý pokoj připadá neskutečný? Tyto zkušenosti se mohou překrývat, ale každá říká o vašich potížích něco jiného.
Spánek, léky a látky: co se změnilo před začátkem potíží
Nedostatek spánku může pocity odpojení zhoršovat. Depersonalizace a derealizace se mohou objevit také v souvislosti s některými léky nebo psychoaktivními látkami. MSD Manual uvádí mezi možnými souvislostmi například konopí, ketamin a halucinogeny. Lékaři proto pomůže vědět o užívání látek včetně alkoholu i o zahájení, změně nebo vysazení léků.
Uveďte názvy přípravků, dávky a přibližný čas užití, pokud je znáte. Předepsané léky svévolně neměňte ani nevysazujte; nové potíže a další postup proberte s předepisujícím lékařem. Pokud se mezitím objeví akutní varovné příznaky, vyhledejte rychlou pomoc.
Které změny potřebují rychlou zdravotní pomoc
Změny vnímání, vědomí či paměti mohou doprovázet také epileptický záchvat, úraz hlavy, infekci, poruchu hladiny cukru v krvi nebo jiný zdravotní stav. Podle začátku a průběhu potíží lékař volí potřebná vyšetření. Stejný postup proto nemusí dávat smysl u každého člověka, který použije slovo „odpojení“.
NHS u náhlé zmatenosti doporučuje okamžité zdravotní posouzení. I člověk s již známými psychickými potížemi může nově onemocnět nebo se zranit; předchozí diagnóza sama nevysvětluje náhlou změnu.
Když se sejde více vlivů
Traumatická zkušenost, několik špatně prospaných nocí a strach z další epizody se mohou v jednom životě potkat. Pak může být potřeba řešit více věcí současně. Otázka na spánek například pomáhá hledat něco, co potíže zhoršuje, i když jejich začátek souvisel s jinou událostí.
Na první rozhovor můžete přijít s několika poznámkami: jak odpojení prožíváte, od kdy se objevuje, co se děje zároveň a co kvůli němu nezvládáte. Napište také, co nevíte nebo čím si nejste jistí. Díl o odborném posouzení odpojení pomůže s přípravou i rozhodnutím, na koho se obrátit. K objednání nepotřebujete mít hotové vysvětlení.
