Přeskočit na obsah
PROJEKT 23 PROJEKT 23
Hledat
Vlastní „já“ působí cize, svět jako ve snu
2. díl z 8 · Svět i vlastní já působí vzdáleně: jak rozumět disociaci

Vlastní „já“ působí cize, svět jako ve snu

Přehled všech 8 dílů série

Podíváte se na vlastní ruce. Poznáváte je, ale připadají vám cizí. Nebo procházíte známou ulicí, víte, kde jste, a přesto domy i lidé působí jako kulisa. Podobný prožitek se obtížně vysvětluje. Lidé pro něj používají obrazy snu, filmu, skla nebo mlhy.

Dva odborné pojmy rozlišují, čeho se odcizení týká. Depersonalizace se vztahuje k vlastnímu tělu a duševnímu prožívání, derealizace k okolnímu světu. Mohou se objevit zvlášť i současně.

Vím, že mluvím, ale připadám si jako pozorovatel

Při depersonalizaci může člověk prožívat své jednání z odstupu. Odpovídá na otázky, pohybuje se a dělá běžné věci, ale připadá mu, jako by sám sebe jen sledoval. Jinému připadá cizí vlastní hlas nebo část těla. Ruce se mohou zdát větší či menší a vlastní vzpomínky vzdálené.

Někdy zeslábne také prožívání emocí. Člověk ví, že mu na blízkém záleží, ale při setkání necítí obvyklou vřelost. Právě to ho může vyděsit. Otupělost a silná úzkost se tedy nevylučují; strach se může týkat samotné změny v prožívání.

Emoční otupělost má ovšem různé souvislosti. Při rozhovoru pomůže rozlišit, zda cítíte méně emocí, nebo zda vám vlastní tělo, myšlenky a jednání zároveň připadají cizí. Tento rozdíl se z jediné věty „nic necítím“ nemusí poznat.

Pokoj poznávám, přesto působí jako kulisa

Při derealizaci se mění prožitek okolí. Známá místnost se zdá plochá, vzdálená nebo nezvykle ostrá. Hlas člověka vedle vás může znít tlumeně, čas se táhne a běžná vzdálenost se obtížně odhaduje. Někdo má pocit, že ho od ostatních odděluje sklo.

MSD Manual Professional popisuje právě změny prožívání sebe, okolí, zvuků či času. Jejich podoba i intenzita se mohou proměňovat. Proto je užitečné říct, co přesně působilo jinak, kdy to začalo a zda se podobná chvíle opakuje.

Jaký je rozdíl mezi depersonalizací a derealizací?
Při depersonalizaci působí cize nebo vzdáleně vlastní tělo, myšlenky, emoce či jednání. Při derealizaci se podobně vzdálené nebo neskutečné zdá okolí. Obě zkušenosti se mohou objevit společně.

Pocit „jako ve snu“ se může objevit při panické atace, vyčerpání nebo po psychoaktivní látce. Pro rozlišení je důležité i to, zda mu předcházel nedostatek spánku, změna léků, úraz či jiná zdravotní potíž.

Co znamená zachovaný náhled

U depersonalizačně-derealizační poruchy člověk rozpoznává, že neobvyklý je jeho prožitek. Může říct: „Vím, že je to můj pokoj. Jen mi tak nepřipadá.“ Tomuto rozpoznání se říká zachovaný náhled. Patří ke klinickému vymezení poruchy v manuálu WHO pro ICD-11.

To pomáhá pochopit zdánlivý rozpor: člověk ví, že se místnost nezměnila, a současně se v ní cítí cize. Vysvětlování, že jde přece o jeho pokoj, proto nemusí samotný pocit odstranit.

Při vyšetření se zjišťuje také to, zda člověk ztrácí orientaci, čemu o své zkušenosti věří a zda se objevují další změny v myšlení, vnímání nebo vědomí. Zachovaný náhled na jeden prožitek sám nevylučuje jiné psychické či neurologické potíže.

Co znamená zachovaný náhled při depersonalizaci a derealizaci?
Člověk rozpoznává, že se změnil jeho prožitek: pokoj mu například připadá cizí, ale ví, že je to stále tentýž pokoj. U depersonalizačně-derealizační poruchy je toto rozpoznání součástí klinického vymezení. Posouzení přitom zohledňuje i další příznaky a možné příčiny.

Opakované ověřování může zabrat celý den

Poznám se v zrcadle? Je ruka opravdu moje? Cítím už něco? Děsivý prožitek může vyvolat potřebu pořád si ověřovat, zda zmizel. Mayo Clinic popisuje, jak obava ze ztráty rozumu vede k opakovanému kontrolování vlastní existence a skutečnosti okolí.

Člověk pak při rozhovoru sleduje, zda mu druhý stále připadá vzdálený, a při práci zkoumá, zda už své ruce vnímá jako dřív. Kontrolování zabírá pozornost, kterou potřebuje pro právě probíhající činnost.

Je rozdíl krátce se zorientovat v místě a opakovaně zkoušet, jestli už odcizení zmizelo. Při léčbě lze pracovat i s tímto zaujetím příznaky a hledat způsoby, jak obrátit část pozornosti k okolí či běžné činnosti. Zmiňte při rozhovoru s odborníkem, kolik času kontrolováním trávíte a co kvůli němu přerušujete.

Kdy domluvit vyšetření

Pokud se pocit neskutečna vrací, nepovoluje, výrazně vás děsí nebo zasahuje do školy, práce, vztahů či bezpečného pohybu, vyhledejte lékaře, u dítěte pediatra. Při posouzení se sleduje průběh, tíseň a dopad. Zvažují se také jiné psychické či tělesné potíže a účinky léků nebo látek.

Mayo Clinic v přehledu vyšetření a léčby doporučuje připravit popis příznaků, důležité životní změny a seznam užívaných léků a doplňků. Můžete přidat stručnou poznámku, co pocit zhoršuje a co vám ulevuje. Lékař podle situace určí, jaké další vyšetření je potřeba.

Při náhlé zmatenosti, bezvědomí, prvním křečovitém záchvatu nebo náhlé poruše řeči či hybnosti volejte 155 nebo 112. Rychlou pomoc vyžadují také závažné potíže po úrazu hlavy či možném předávkování a bezprostřední ohrožení sebe nebo druhých. Při nejistotě o závažnosti náhlého zdravotního stavu zavolejte na 155 a popište operátorovi příznaky.

Kdy s pocitem neskutečna vyhledat pomoc?
Pokud se vrací, přetrvává, výrazně vás děsí nebo omezuje běžný život, domluvte si vyšetření. Při náhlé zmatenosti, bezvědomí, prvním křečovitém záchvatu či náhlé poruše řeči nebo hybnosti volejte 155 nebo 112.

Pro delší práci s potížemi je důležité domluvit další postup a také to, kdy se ozvat při zhoršení. Praktické možnosti pro chvíli odpojení přibližuje díl Co může pomoci, když se všechno vzdálí.

Přinesl vám tento článek něco užitečného?

Pokud chcete podpořit vznik dalších článků, videí a projektů, můžete Projekt 23 symbolicky pozvat na kafe.

Potřebuješ pomoc?

Asistenční linka

Vyslechneme tě a probereme, co dál a na koho se obrátit.

Když telefon nezvedneme, zkusíme ti zavolat zpátky.

Volat na linku

AI CHAT 23

Prober s umělou inteligencí, co řešíš. Chat slouží i jako rozcestník pomoci: podle potřeby předá tvůj kontakt někomu z našeho týmu.

Otevřít chat

Mapa pomoci

Kontakty na pomoc podle místa a situace.

Mapa pomoci · připravujeme

Všechny díly série

Svět i vlastní já působí vzdáleně: jak rozumět disociaci

Vlastní „já“ působí cize, svět jako ve snu
Díl série 2. díl z 8

Vlastní „já“ působí cize, svět jako ve snu (čtete)

Poznáváte své ruce, ale připadají vám cizí. Známá ulice působí jako kulisa. Jak se liší depersonalizace a derealizace a kdy s nimi vyhledat pomoc?