Člověk může sbírat jedničky, dokončovat projekty, vždy pomáhat, odpovídat okamžitě nebo působit, že všechno zvládá. Zvenku to mohou být různé životy. Uvnitř ale někdy běží stejná otázka: „Dokázal jsem už, že mám cenu?“
Výsledek na ni může na chvíli odpovědět ano. S dalším úkolem se však vrátí pochybnost. Včera jsem pomohl, ale mohu dnes odmítnout? Minule jsem uspěla, ale co když tentokrát udělám chybu? Předchozí úspěch už nestačí k ujištění, že si dál zasloužím přijetí.
Stejné chování může mít různé důvody
Dlouhá příprava na zkoušku může mít různé důvody. Člověk se učí, protože ho obor zajímá, chce dostát závazku, potřebuje známku k dalšímu studiu nebo si přeje něco zvládnout. Stejně tak může pomáhat druhým proto, že mu na nich záleží a pomoc si sám zvolil. Tyto důvody se mohou prolínat s obavou, že při neúspěchu nebo odmítnutí pomoci ztratí svou důležitost.
Přehledový článek o usilování o sebehodnocení upozorňuje, že potřeba potvrdit vlastní cenu může skutečně motivovat k většímu úsilí. Zároveň stejné chování mohou pohánět jiné motivy a opuštění tohoto dokazování nemusí znamenat ztrátu ambicí.
Rozdíl se často ukáže u možnosti neuspět. Jestliže výsledek znamená „budu muset změnit plán“, jde o konkrétní důsledek. Jestliže znamená „ukáže se, že nestojím za nic“, stalo se z hodnocení výkonu i hodnocení celé vlastní osoby.
Důkaz může mít podobu výkonu i nepostradatelnosti
Dokazování není omezené na známky a práci. Někdo potřebuje být ten, kdo vždy pomůže. Jiný nesmí dát najevo únavu, nejistotu nebo potřebu opory. Další sleduje, zda je dost oblíbený, produktivní nebo morálně bezchybný.
Ve studii 153 izraelských dospívajících souviselo vnímané mateřské uznání navázané na školní úspěch s pocitem vlastní výjimečnosti a převahy po úspěchu a s pochybnostmi o vlastních schopnostech a se studem po neúspěchu. Tyto reakce ve statistickém modelu souvisely s nadměrným úsilím, které dospívající nevnímali jako zcela dobrovolné. Dotazník například zjišťoval, zda mají pocit, že jim učení bere možnost dělat jiné věci, které chtějí. Výzkum zachycoval jejich vnímání matek ve školní oblasti a neprokazuje příčinu. Sledoval pocit, že s výkonem roste rodičovská láska a uznání; běžná pochvala konkrétní práce takový význam mít nemusí.
V konkrétní situaci si lze položit otázku: „Co si po tomto výkonu smím na chvíli myslet o sobě?“ Pokud odpověď zní „že jsem potřebný“, „že nejsem slabá“ nebo „že mě lze mít rád“, úspěch má potvrdit i něco, co samotný výsledek určit nemůže. Dokončený úkol například ukáže, že jsem pomohl s touto prací. Neřekne, zda mohu být pro druhého důležitý i tehdy, když pomoc odmítnu.
Co všechno ustupuje dalšímu výkonu?
Náročné období může dočasně ubrat spánek, volný čas nebo energii. Podstatné je, co se děje po něm. Dokážu po odevzdání projektu odpočívat? Vrátím se k přátelům a zájmům? Nebo si hned uložím další požadavek, protože bez něj mám pocit, že promarním čas a přestanu být dost dobrý?
Cena dokazování může být i nenápadná. Člověk odmítá pomoc, protože by zpochybnila obraz samostatnosti. Neřekne ne, protože potřebuje zůstat nepostradatelný. Nedovolí si radost z výsledku, protože by polevil před dalším testem. Jiná část života není zakázaná nahlas; jen pro ni opakovaně nezbývá místo.
Někdy cyklus nevytváří další a další výkon, ale opačnou reakci: člověk raději nic nezkusí, aby nemusel zjistit, zda „stačí“. V obou případech má jeden výsledek odpovědět na příliš velkou otázku.
Jak určit, kdy je úkol opravdu hotový?
Před dalším úkolem lze dopsat tři věty: „Tento cíl chci, protože…“ „Dostatečný výsledek pro tuto situaci bude…“ „Pokud se to nepodaří, bude potřeba…“ Zachytí důvod, požadavky i postup při neúspěchu.
Například: „Chci dokončit kurz, protože potřebuji tuto dovednost. Dostatečné je splnit závěrečný projekt podle zadání. Pokud neuspěju, zjistím podmínky opravy a rozhodnu, zda ji využiju.“ Po splnění zadání se mohu rozhodnout, zda se chci učit dál. Další kurz už ale bude nový cíl, nikoli dodatečná podmínka, aby se předchozí práce vůbec počítala.
Změna může začít u jednoho dokončeného úkolu: uznat splněné požadavky, pojmenovat případné nedostatky a dopřát si plánovaný odpočinek. Pokud se ozve potřeba hned něco dalšího dokazovat, lze si všimnout, co má další výkon potvrdit. Právě to pomáhá odlišit chuť pokračovat od strachu, že bez dalšího úspěchu přestanu mít cenu.
