Když se strach doma ozve v těle, ve škole i v chování
Dlouhodobý strach se může ozvat únavou, bolestmi, horším soustředěním, stažením i neklidem. Žádný z těchto projevů ale sám nedokazuje domácí násilí.
Dlouhodobý strach se může ozvat únavou, bolestmi, horším soustředěním, stažením i neklidem. Žádný z těchto projevů ale sám nedokazuje domácí násilí.
Můžeš mít rád oba rodiče, bát se toho, co se doma děje, a přitom nevědět, zda smíš hledat pomoc. Svěřit se neznamená vybrat si stranu.
Možná se snažíš udržet doma klid, chránit sourozence nebo nedělat žádné chyby. Za násilí a bezpečí rodiny ale odpovídají dospělí, ne ty.
Strach doma má smysl brát vážně, i když násilí přímo nevidíš, neumíš přesně pojmenovat, co se děje, nebo nevíš, komu o tom říct.
Kam volat, s čím pomůže intervenční centrum a jak mohou pokračovat další kroky po kontaktu s policií, linkou nebo odbornou službou.
Co udělat při bezprostředním ohrožení, kam volat a jak funguje čtrnáctidenní policejní vykázání.
V dnešním videu jsme si popovídali s penitenciárním sociologem Lukášem Dirgou o jeho podcastu Ostnatý drát.
Jak naslouchat, nabídnout konkrétní pomoc a nepřidat další tlak člověku, kterému násilí bere možnost svobodně rozhodovat.
Když se ohrožení mění, jeden seznam ani jednoduchý test nestačí. Co znamená bezpečnostní plán a proč musí odpovídat konkrétní situaci?
Odchod z násilného vztahu není jediný okamžik ani jednoduchý test odhodlání. Ovlivňují jej city, peníze, bydlení, děti, izolace i bezpečí.
Proč může člověk začít pochybovat o vlastní paměti a úsudku – a proč klidné chvíle nemažou násilí, které se stalo.
Zájem a blízkost nechávají druhému člověku svobodu. Kontrola ji postupně zužuje, i když přichází v podobě starosti, ochrany nebo žárlivosti.
Kde končí těžký konflikt a začíná domácí násilí? Rozdíl není jen v hlasitosti hádky nebo viditelném zranění.
První odborný rozhovor nemá být výslech ani rychlý verdikt. Co se při něm řeší a jak může vzniknout plán pro další těžké chvíle?
Jak zvládnout první reakci na sebepoškozování, zjistit, zda je člověk právě v bezpečí, a zapojit pomoc, aniž by se péče změnila v trest.
Jak si vybrat člověka, začít rozhovor nebo napsat zprávu a co dělat, když první reakce není taková, jakou jste potřebovali.
Proč člověk nemusí dokázat přestat jen proto, že si to přeje, jak funguje nutkání a co pomáhá víc než výčitky, trest nebo vynucený slib.
S penitenciárním sociologem Lukášem Dirgou probíráme témata, jako je míra represe ve vězeních u nás i v zahraničí, systém otevřených věznic a další.