„Prostě přestaň“ může blízký vyslovit ze strachu o člověka, který si ubližuje. Ten si přitom může přát totéž a zároveň nevědět, jak zvládne příští silné nutkání. Potřebuje proto také odpověď na otázku, co udělá při zhoršení a kdo mu pomůže. Pokud od sebepoškozování očekává úlevu, je důležité rozumět i souvislostem krátkodobé úlevy a opakování.
Člověk může chtít změnu a současně se jí bát
Sebepoškozování může přinášet stud, zdravotní následky a komplikovat vztahy. Současně od něj člověk může čekat zmírnění napětí, prázdnoty či zahlcení. Chce přestat, ale bojí se, jak bez tohoto známého způsobu zvládne další těžkou chvíli.
Takovému souběhu protichůdných přání nebo pocitů se říká ambivalence. V rozhovoru lze dát prostor oběma: „Co by sis přál změnit?“ a „Čeho se při té změně bojíš?“ Odpovědi mohou ukázat, jakou pomoc člověk potřebuje, aby se o změnu mohl pokusit.
Domluvu přizpůsobte tomu, co člověk při zhoršení skutečně zvládne. Dokáže zavolat, nebo snáze napíše krátkou zprávu? Ví, komu se ozvat večer? Rozumí jednotlivým krokům? Má plán uložený nebo napsaný tak, aby ho v potřebné chvíli našel? Takové podrobnosti rozhodují o použitelnosti plánu.
Místo slibu domluvte konkrétní pomoc
Blízký může žádat: „Slib mi, že už to nikdy neuděláš.“ Tím však ještě není domluveno, co se stane při dalším nutkání. Pokud po opakování následuje výčitka porušeného slibu, člověk se může bát další situaci přiznat.
Smysluplnější je mluvit o nejbližší době: jak poznat, že se tlak zvyšuje, komu lze dát vědět, kde nebude člověk s těžkou chvílí sám a jaká odborná podpora je dostupná. Společně ověřte, zda lze domluvené lidi nebo služby zastihnout, a připravte další kontakt pro případ, že první nebude dostupný.
Co nabídnout místo výčitek a trestu
Výhrůžka, ponížení nebo křik mohou člověku ztížit další rozhovor. NHS blízkým doporučuje naslouchat, ptát se na potřebnou podporu a vyhnout se nátlaku, hrozbám i urážkám. Pokud vás přemáhá vlastní strach nebo vztek, přizvěte k pomoci dalšího klidného dospělého. I vy můžete využít krizovou linku.
Také NICE v doporučeních pro péči po sebepoškození odmítá trestající postupy. Podle autorů mohou prohlubovat tíseň a přispět k dalšímu sebepoškození. Potřebné bezpečnostní kroky proto domlouvejte podle současné situace, vysvětlete je a průběžně posuzujte s odborníkem.
Začněte tělesným stavem a současným bezpečím. Zeptejte se přímo, zda člověk přemýšlí o sebevraždě nebo se bojí, že si v nejbližší době ublíží. Při bezprostředním ohrožení volejte 155 nebo 112. Pro další péči společně vyhledejte odborníka; při objednání řekněte, že jde o sebepoškozování a jaká je současná situace.
Co upravit, když se sebepoškozování opakuje
Sebepoškozování se může opakovat i po období zlepšení. NICE doporučuje každou epizodu posuzovat samostatně, protože její důvody se mohou měnit. Vedle nového posouzení zdraví a bezpečí je užitečné probrat, co se v poslední době změnilo a jak dosavadní podpora fungovala.
Zeptejte se, které kroky plánu šlo použít a kde nastala potíž. Byl domluvený člověk nedostupný? Bylo těžké mu říct, co se děje? Objevila se situace, se kterou plán nepočítal? Odpovědi pomohou vybrat konkrétní úpravu, například jiný kontakt nebo předem domluvenou krátkou zprávu při zhoršení.
Při odborné péči lze společně hledat, co sebepoškozování předchází, co člověk očekává a co po něm skutečně prožívá. Důležité jsou také vztahy, současné obtíže a to, co už někdy pomohlo. Možné podoby péče rozebírá článek Co čekat od odborné pomoci při sebepoškozování.
Co lze říct místo příkazu
Místo „Proč s tím prostě nepřestaneš?“ lze zkusit: „Co se děje předtím, než přijde nutkání?“ Místo vynuceného slibu: „Komu se můžeš ozvat, když to začne být těžké?“ A po opakování: „Jsem rád, že mi to říkáš. Pojďme nejdřív zjistit, jakou pomoc potřebuješ teď.“
Nabídněte konkrétní pomoc s objednáním, doprovodem nebo prvním telefonátem. Pokud už člověk dochází k odborníkovi, pomozte mu sdělit nové okolnosti. U nezletilého zapojte důvěryhodného dospělého, který pomůže zajistit péči.
Na konci rozhovoru si ujasněte nejbližší krok: kdo komu zavolá, kdy se znovu spojíte a kam se obrátit při zhoršení před domluveným termínem. K plánu se vraťte, pokud některý krok nebude proveditelný nebo se potřeby člověka změní.
