Člověk může chtít z násilného vztahu odejít a zároveň nevědět, kde bude večer spát, z čeho zaplatí běžné výdaje nebo kdo mu pomůže s dětmi. Může se také bát, co druhý udělá, až se o odchodu dozví. Rozhodnutí se tak prolíná s praktickými překážkami, city i hledáním bezpečí.
Když chybí peníze, bydlení nebo každodenní pomoc
Odejít může být obtížné už proto, že člověk nemá přístup k vlastním penězům, dokladům nebo dopravě. Bydlení u známých může být dostupné jen na několik nocí. Někdo potřebuje bezbariérové prostředí, pomoc s osobní péčí nebo doprovod k lékaři, který dosud zajišťoval právě partner. Jiný se obává, co by rozchod znamenal pro jeho pobytové oprávnění a možnost pracovat.
Kontrolující člověk navíc může omezovat právě to, co by druhému umožnilo žít samostatně. Brání mu v práci, hlídá výdaje nebo ztěžuje kontakt s rodinou. Po dlouhé izolaci pak může být těžké znovu zavolat někomu blízkému a vysvětlit, co se doma děje. K překážkám se přidává obava, zda bude mít okolí ještě zájem pomoci.
Při konzultaci má smysl říct konkrétně, co potřebujete: například bydlení společně s dětmi, dostupnou osobní asistenci nebo právní radu k pobytu. Britská vládní metodika k domácímu násilí upozorňuje právě na nedostupné bydlení, dopravu či péči a omezené kontakty s lidmi, kteří by mohli pomoci. V Česku lze s intervenčním centrem hledat další služby podle místa a vašich potřeb. U nabízeného ubytování se ptejte také na aktuální kapacitu a podmínky přijetí.
City nezmizí ve chvíli, kdy se objeví násilí
Vedle strachu mohou zůstávat láska, společná historie, vzpomínky na vzájemnou péči i přání zachovat rodinu. Člověk může věřit omluvě a doufat, že se vrátí dobrá období. Při představě odchodu pak přemýšlí také o ztrátě domova, každodenních zvyků nebo plánů, které s druhým měl.
Takové pocity mohou rozhodování ztěžovat. Někdo potřebuje nejprve mluvit o tom, co ve vztahu stále hledá, a zároveň o tom, co ho ohrožuje. Při rozhovoru se službou lze říct i to, že druhého stále milujete nebo zatím doufáte ve změnu. Pracovník pak může lépe porozumět tomu, o jaké možnosti máte zájem a co je pro vás nyní těžké přijmout.
Někteří lidé odejdou a vrátí se. K návratu může přispět tlak partnera, nedostupné bydlení, finanční tíseň, starost o děti nebo naděje spojená se sliby. Při dalším kontaktu s pomocí má cenu probrat právě to, co po odchodu chybělo nebo nefungovalo. Z těchto zkušeností lze vycházet při hledání další podpory.
S dětmi je potřeba řešit bezpečí i běžný život
Rodič může současně řešit strach o děti, bydlení, školu, peníze a budoucí péči. Může se obávat, jak bude druhý rodič reagovat, nebo doufat, že zachování společné domácnosti uchrání děti před další změnou. Výhrůžky, že už děti neuvidí nebo o ně přijde, mohou jeho rozhodování dál ztěžovat.
Podle metodiky MPSV pro děti ohrožené násilím v rodině zasahuje domácí násilí děti i tehdy, když útok nesměřuje přímo proti nim. Je proto potřeba probrat také jejich vlastní ohrožení a potřeby. Specializovaná služba vám může pomoci spojit se s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), získat právní poradenství a hledat další pomoc pro dítě.
Při takovém rozhovoru můžete otevřít otázky péče a kontaktu s druhým rodičem, bezpečného předávání, školy nebo zdravotních potřeb dítěte. Popište i dosavadní výhrůžky a obavy. Pomoc se pak může zaměřit na konkrétní okolnosti, kvůli kterým si další život zatím neumíte představit.
Odchod nemusí ukončit kontrolu
Po rozchodu může pokračovat nátlak přes zprávy, pronásledování, omezování přístupu k penězům nebo zneužívání kontaktu kvůli dětem. V době rozchodu se může nebezpečí také zvýšit. Proto je důležité s podpůrnou službou probrat dosavadní chování druhého, jeho výhrůžky a to, jak by se o plánovaných změnách mohl dozvědět.
Vládní příručka k domácímu násilí doporučuje vyhledat odbornou pomoc a plánované kroky násilné osobě nesdělovat. Někdo potřebuje bezprostřední policejní ochranu, jiný nejprve ověřit možnost bydlení nebo získat právní informace. Při společném plánování je potřeba vycházet i z toho, zda můžete telefonovat v soukromí a kdo má přístup k vašim zprávám.
České právo umožňuje také policejní vykázání násilné osoby ze společného obydlí a soudní ochranu. Služba vám může pomoci zorientovat se v tom, které možnosti připadají v úvahu a jak o ně požádat. Průběžnému plánování se věnuje následující díl o tom, jak promýšlet bezpečí při změně okolností.
Pomoc nemusí čekat na konečné rozhodnutí
Specializovanou službu lze oslovit před odchodem, po něm i při návratu. Intervenční centra poskytují služby zdarma a můžete je kontaktovat i bez předchozího policejního vykázání. Pro první rozhovor je dostupná také bezplatná nonstop linka 116 006.
Začít můžete tím, co vám právě brání udělat další krok: „Nemám kam jít s dětmi.“ „Bojím se, co udělá po rozchodu.“ „Vrátila jsem se a potřebuji znovu probrat možnosti.“ S pracovníkem pak můžete rozlišit, co je naléhavé, co je potřeba nejprve zjistit a s kým se spojit. Domluvte se i na tom, zda a jak vás může služba bezpečně znovu kontaktovat.
