Za druhým člověkem zaklapnou dveře a během chvíle nám buší srdce. Dech se krátí, ruce se třesou. K nepříjemným pocitům přibude další strach: co když se mi něco stane a nikdo tu nebude? V tu chvíli bývá těžké rozhodnout, zda někomu zavolat, nebo čekat, až potíže poleví.
Na lince nemusíme rozhodnout, jestli jde o paniku, nebo o srdeční potíže. Operátor potřebuje vědět, kde jsme a co pozorujeme. Řídíme se jeho pokyny. Ani dřívější zkušenost s úzkostí sama o sobě nevysvětluje každou novou bolest nebo změnu dýchání.
Jedna děsivá epizoda ještě neurčuje diagnózu
Panická ataka je prudká vlna strachu s tělesnými příznaky. Podle amerického Národního ústavu duševního zdraví (NIMH) se může objevit i bez panické poruchy. Ta zahrnuje opakované nečekané ataky a nejméně měsíc obav z dalších atak nebo změn chování, například vyhýbání se místům, kde se člověk bojí jejich návratu.
Strach, který přichází hlavně při samotě, potřebuje podrobnější rozhovor. Lékař se ptá na průběh potíží a podle potřeby prověří i možné tělesné příčiny. Pomůže mu popis konkrétního večera: kdy potíže začaly, jak se projevovaly, co jim předcházelo a zda se opakují. Důležité je také to, co jsme kvůli nim přestali dělat. Rozhovor může začít obyčejnou větou: „Bojím se být doma sám a někdy mi přitom začne hrozně bušit srdce.“
Co mít po ruce, než příště zaklapnou dveře
Pro známé a zdravotně posouzené potíže si můžeme s odborníkem domluvit postup. Ve chvíli, kdy je nám lépe, si zapíšeme pár bodů: co obvykle pomáhá, komu lze zavolat a co uděláme, pokud se stav změní. Krátkou poznámku v telefonu při úzkosti snáze najdeme než radu, kterou si máme teprve vybavit.
Pokud jsme v bezpečí a nejde o akutní zdravotní potíže, můžeme se posadit, opřít chodidla o zem a popsat několik věcí v místnosti. Třeba barvu hrnku, světlo na stěně nebo zvuk z ulice. Takové zaměření pozornosti na okolí uvádí NHS inform jako možnou pomoc při zahlcující úzkosti. Když nám cvičení nepomáhá, nemusíme se nutit k jeho dokončení.
Domluvený kontakt může být součástí podpory. S blízkým si předem vyjasníme, kdy obvykle může mluvit, a připravíme si i jinou možnost. Pro dospělé je tu Linka první psychické pomoci na 116 123, pro děti a studenty do 26 let Linka bezpečí na 116 111. Obě telefonní linky jsou bezplatné a nepřetržité.
Když strach začne rozhodovat, kam smíme jít
Odkládáme cestu, neusneme bez něčí přítomnosti nebo prosíme partnera, aby znovu zrušil odchod. Kvůli takovému omezení stojí za to vyhledat praktického lékaře či odborníka na duševní zdraví, i když právě žádná ataka neprobíhá. Při konzultaci lze probrat i to, jak strach zasahuje vztahy a každodenní domluvy.
U panické poruchy se používá psychoterapie, zejména kognitivně behaviorální terapie, a podle situace také léky. Součástí terapie může být postupné setkávání s obávanými pocity nebo situacemi. Konkrétní kroky mají být domluvené s terapeutem; blízcí je nenahradí tím, že člověka nečekaně nechají samotného, aby si zvykl.
Někdy strach ze samoty zasahuje i do otázky, zda ve vztahu zůstat. Následující článek Když ve vztahu drží hlavně strach z prázdného místa pomáhá promyslet podporu pro první den po změně i to, co od vztahu potřebujeme.
