Po těžkém dni si s někým zahrajeme, popovídáme přes video nebo napíšeme, co se stalo. Druhý reaguje, pamatuje si souvislosti a příště se zeptá, jak to dopadlo. Takový vztah může být důležitou součástí života, i když nás od sebe dělí obrazovky a stovky kilometrů.
Jiný večer se k telefonu vracíme každou chvíli. Otevřeme chat, zkontrolujeme, zda se objevila odpověď, a za pár minut to zopakujeme. Jsme dlouho online, ale s nikým jsme si vlastně nepromluvili. Počet minut na telefonu tyto dva večery sám nerozliší.
Blízkost se pozná i po zavření chatu
Při rozhovoru můžeme cítit, že nás druhý poslouchá. Máme prostor něco říct, zajímáme se i o něj a lze se domluvit, když jeden potřebuje skončit. Podpora může být praktická: někdo s námi promyslí těžký rozhovor, připomene domluvenou schůzku nebo se ozve v náročný den.
Všímat si lze i toho, zda kontakt přináší tlak. Smíme odpovědět později, odmítnout poslat fotografii nebo říct, že o něčem mluvit nechceme? Důvěra se nepozná podle požadavku být stále dostupný. Stejné otázky na respekt a vzájemnost mají smysl u přátelství na dálku i u lidí, které potkáváme každý den.
Domluvený hovor je něco jiného než další obnovení stránky
Když si domluvíme společnou hru nebo rozhovor, víme, na co čekáme. Bez domluvy můžeme zůstávat u obrazovky a doufat, že nějaká zpráva přijde. Pokud hledáme konkrétního člověka, někdy pomůže napsat přímo, zda má čas si zavolat, místo dlouhého sledování jeho aktivity.
Ani ten druhý však nemusí být právě dostupný. Můžeme se domluvit na později a mezitím si vybrat jinou činnost. Jestli potřebujeme podporu teď, je užitečné mít i další kontakt. Stav „online“ sám neříká, zda člověk může mluvit nebo věnovat pozornost tomu, co prožíváme.
Výzkumný přehled Hansena a kolegů z roku 2024 našel u digitálních intervencí proti osamělosti smíšené či nulové výsledky a upozornil na velké rozdíly mezi zkoumanými postupy. Šlo o intervence, nikoli hodnocení každého přátelství přes internet. Z takových výsledků nelze odvodit, kolik minut online má pomoci právě nám.
Co změnit, aby zůstala dostupná opora
Můžeme zkusit ztišit vybraná upozornění na dobu jedné činnosti nebo se domluvit, že si večer zavoláme. Po takové malé změně si všimneme, zda jsme klidnější, zda se nám lépe soustředilo a jestli jsme nepřišli o kontakt, který jsme potřebovali. Výsledek pomůže rozhodnout, co si ponechat a co upravit.
Úplné vypnutí telefonu může někomu ulevit. Jinému by odřízlo jediného člověka, s nímž může mluvit otevřeně. Pokud je online přátelství důležitou oporou, má smysl je zachovat a hledat, co chybí mimo něj. Může to být možnost někam dojet, přijímající skupina nebo bezpečí ve škole. Samotný časovač používání aplikace tyto překážky neodstraní.
Kdo chce zkusit krátkou chvíli bez zpráv, může navázat článkem Být chvíli sám není zkouška dospělosti. Věnuje se dobrovolnému malému kroku s konkrétní činností a dostupnou podporou.
