Ještě minulý týden člověk chodil do školy, odpovídal na zprávy nebo zvládal směny. Teď stojí před dveřmi a nedokáže vejít, celé hodiny hledí na jeden úkol nebo nemá sílu udělat ani věci, které dřív dělal automaticky. Okolí tomu může říct zhroucení. On sám možná použije větu: „Asi jsem se psychicky sesypal.“
Takové pojmenování může vystihnout závažnost změny. „Psychický kolaps“ je ale běžné označení pro různé situace, v nichž tíseň nebo jiný problém výrazně naruší to, co člověk dosud zvládal. Při hledání pomoci je potřeba zjistit, co přesně se změnilo, jak rychle potíže přišly a zda je člověk v bezpečí.
Pod stejným slovem mohou být různé potíže
Někdo tak popíše prudkou úzkost, jiný období skleslosti a ztráty zájmu o věci, které měl rád. Další člověk několik nocí téměř nespí, obtížně se soustředí nebo prožívá silnou reakci po závažné události. Při výběru pomoci záleží na těchto konkrétních změnách.
Do posouzení patří také tělesné zdraví, léky, alkohol a další látky. Například výrazné změny vnímání nebo myšlení mohou souviset s různými psychickými i tělesnými stavy, nedostatkem spánku či účinkem látek. Nové, silné nebo neobvyklé tělesné příznaky je proto třeba probrat se zdravotníkem i tehdy, když se člověk současně cítí psychicky špatně.
Všímejte si jídla, spánku a zvládání běžného dne
Při hodnocení potíží pomáhá srovnat současnost s tím, co člověk obvykle zvládal. Dokáže se najíst, obléct, postarat se o hygienu a potřebné věci doma? Může se soustředit na rozhovor, domluvit se s druhými nebo dojít do školy či práce? Důležitá je velikost změny, její trvání, průběh a další související potíže.
NIMH při orientaci doporučuje sledovat závažnost a dopad obtíží na každodenní život. Pláč nebo jeden zameškaný den může doprovázet mnoho různých situací. Jiný význam má, když se k potížím přidává několik nocí téměř beze spánku, neschopnost postarat se o základní potřeby nebo rychlé zhoršování stavu. Při takové změně je důvod hledat odbornou pomoc brzy.
Část potíží navíc okolí nevidí. Někdo ještě zvládne směnu, ale doma už nemá sílu připravit jídlo a celé hodiny nemůže usnout. Někdo jiný přestane chodit do školy, ale běžnou péči o sebe zatím zvládá. K porozumění je potřeba také to, co člověk sám popíše.
Nabídněte pomoc s tím, co teď nejde zvládnout
Když člověk opakovaně nedokáže udělat to, co dříve uměl, může se stydět nebo si vyčítat, že se málo snaží. Konkrétní nabídka může usnadnit první krok: „Můžeme spolu sepsat, co se poslední dny děje,“ nebo „Chceš, abych byl u tebe, až budeš volat kvůli objednání?“
Pomoc je dobré domlouvat podle jeho potřeb. Někdo ocení doprovod, jiný potřebuje klid na soukromý rozhovor. Dospívající se může obrátit na dospělého, kterému důvěřuje, třeba v rodině nebo ve škole. Pokud si není jistý, komu se svěřit, může začít na Lince bezpečí.
NIMH doporučuje zvážit doprovod blízkého člověka ke konzultaci. Doprovázející může pomoci se zápisem informací a připomenout, co se probíralo. Člověk přitom může chtít během části návštěvy mluvit se zdravotníkem sám.
Ke konzultaci připravte popis změn a seznam léků
Praktický lékař může pomoci posoudit zdravotní stav a další postup. Podle situace lze vyhledat také klinického psychologa, psychiatra nebo krizovou službu. Při objednávání je užitečné říct, pokud jsou potíže nové, výrazné nebo se rychle zhoršují.
K prvnímu rozhovoru si lze připravit několik bodů:
- Kdy potíže začaly a jak se od té doby mění.
- Co člověk zvládá hůř než obvykle a s čím potřebuje pomoc.
- Jak spí a jí, jak se cítí a zda se objevily nové tělesné obtíže.
- Jaké užívá léky, volně prodejné přípravky a doplňky, zda pije alkohol nebo užívá jiné látky.
- Co důležitého se v poslední době změnilo doma, ve škole, v práci nebo ve vztazích.
Poznámky pomohou ukázat průběh a souvislosti potíží. Při setkání se lze také zeptat, co bude následovat, jak poznat zhoršení vyžadující rychlou pomoc a na koho se v takové chvíli obrátit.
Při výrazném narušení běžného života nebo zhoršování je vhodné pomoc neodkládat. Přehled odborné pomoci a dalších možných příčin podrobněji ukazuje, jak první konzultaci připravit.
Při bezprostředním ohrožení volejte 155 nebo 112
Pro rozhovor v psychické krizi je dospělým a jejich blízkým dostupná Linka první psychické pomoci 116 123. Děti a studenti do 26 let se mohou obrátit na Linku bezpečí 116 111. Obě telefonní linky jsou zdarma a fungují nonstop.
Věta „psychicky jsem se sesypal“ může být začátkem rozhovoru. Navázat lze tím, co se skutečně děje: „Už několik nocí skoro nespím a dnes jsem nezvládl odejít z domu. Potřebuji pomoct domluvit vyšetření.“ Další díl se věnuje změnám, kterých si lze všimnout, a mezím předpovídání krize.
