Když je situace nejistá, další zpráva slibuje, že do ní vnese trochu pořádku. Někdy to skutečně udělá. Jindy přidá jen další důvod ke strachu, po němž hledáme ještě jednu zprávu.
Další zpráva slibuje jistotu
Při hrozící povodni potřebujeme vědět, kterých míst se týká varování a jak postupovat. U závažné události hledáme, co se stalo, koho zasáhla a co může následovat. Informace pomáhají s přípravou i rozhodováním. Zjišťování podrobností může být také pokusem zvládnout strach.
Proud zpráv však nemusí mít jasný konec. Přibývají detaily, neověřené odhady i další záběry stejné události. Člověk čeká, že následující položka konečně přinese úlevu. Místo ní se objeví nová otázka nebo další důvod obnovit stránku.
Tak se může původně konkrétní hledání rozšířit do dlouhého procházení. K nejistotě se přidá návyk otevřít další položku a obava, že podstatná změna přijde právě ve chvíli, kdy přestaneme sledovat. Zprávy pokračují, i když se to, co potřebujeme udělat, zatím nezměnilo.
Co jste se po desáté kontrole dozvěděli?
Nová informace může zpřesnit situaci, opravit omyl nebo upozornit na skutečné nebezpečí. Může být nepříjemná a přesto důležitá. Její přínos proto neposoudíme jen podle toho, zda se po přečtení cítíme lépe.
Při opakovaném procházení se však někdy mění hlavně podoba sdělení. Čteme další titulek, sledujeme stejné záběry s jiným komentářem a obnovujeme otázku, na kterou zatím nikdo nemá odpověď. Máme k dispozici více obsahu, ale nemusíme se lépe orientovat.
Zkuste si po několika kontrolách říct, co je skutečně nové. Mění se tím vaše porozumění, příprava nebo rozhodnutí? Dokážete nyní skončit? A co kvůli sledování odkládáte? Tak si lze všimnout i situace, kdy se sice dozvídáme něco nového, ale už nemáme prostor informace zpracovat nebo se věnovat jiným potřebám.
Co ukázaly dotazníky a krátké pokusy
Výzkumníci doomscrolling sledují pomocí dotazníků. Výzkum ve třech studiích ověřoval škálu doomscrollingu a zachytil souvislosti s FOMO, problematickým používáním sociálních médií, psychickým napětím a nižší pohodou. Každá studie zachycovala účastníky v jednom období. Z takového pozorování nelze určit, zda procházení zpráv zhoršuje stav, zda lidé v horším stavu vyhledávají více negativního obsahu, nebo zda působí další okolnosti.
Dva pokusy během pandemie sledovaly bezprostřední reakci na zprávy o covidu. Po nejméně dvou minutách zpráv na Twitteru nebo zhruba čtyřech minutách videa, v němž tvůrce na YouTube zprávy komentoval, účastníci uváděli méně příjemných pocitů než lidé bez tohoto obsahu. U videa byli také méně optimističtí. Negativní emoce přitom nebyly oproti kontrolní skupině průkazně silnější. Obsah byl přidělen náhodně; výzkum měřil okamžitou náladu po krátkém sledování, nikoli dlouhodobé nutkavé čtení.
Pro vlastní situaci je užitečné sledovat nejen prožívání během zpráv, ale také to, co přetrvává po jejich zavření. Někdo se po přestávce zklidní, jinému se vracejí stejné obrazy nebo myšlenky. Když úzkost, nespavost či obtížně zvládnutelné kontrolování dlouhodobě narušují den, je namístě probrat je s lékařem nebo psychologem.
Když je těžké odejít kvůli druhým
U závažných událostí může být odchod od zpráv spojený s pocitem viny. Zvlášť když máme v zasaženém místě blízké, známe podobnou zkušenost nebo nám na tématu velmi záleží. Telefon pak držíme i kvůli vztahu k lidem, o nichž zprávy čteme.
Pomoci může oddělit několik potřeb. Potřebujeme zjistit, zda je blízký v bezpečí? Domluvit pomoc? Pochopit vývoj události? Každá otázka může vést k jinému zdroji a jinému kroku. Předem domluvená zpráva od blízkého může být podstatnější než další desítky příspěvků o celé oblasti.
Jinou situaci mají lidé, kteří znepokojivý obsah zpracovávají pracovně. Doporučení pro redakce počítají s omezením zbytečného opakovaného prohlížení, přestávkami, střídáním náročných úkolů a podporou vedení. O tom, kolik takového obsahu člověk musí vidět a kdo ho může vystřídat, se potřebuje mluvit při organizaci práce.
Před otevřením si určete, co potřebujete vědět
Konkrétní informační otázka pomáhá zvolit zdroj i okamžik další kontroly. Například: týká se mě výstraha, změnil se plán cesty, byla opravena původní zpráva? Pro přehled o dlouhodobém tématu může stačit souhrn, při rychle se měnícím ohrožení jsou potřeba průběžné aktuální pokyny.
Při povodni Hasičský záchranný sbor doporučuje sledovat informace příslušných orgánů, místní sdělovací prostředky a vývoj počasí. Odložit komentáře a opakující se videa lze při zachování příjmu důležitých varování. Doba další kontroly se v takové situaci řídí bezpečností a pokyny, nikoli předem stanoveným limitem na zprávy.
Mimo bezprostřední ohrožení lze vybrat jeden či dva důvěryhodné zdroje a rozhodnout, kdy se k nim vrátíme. Před sdílením pomáhá ověřit původ, datum a místo zprávy. Starší video z jiného místa může vypadat jako čerstvý důkaz; komentář či odhad zase jako potvrzená skutečnost.
Po získání potřebné informace můžeme stránku zavřít a přejít k předem zvolené činnosti. Pokud se vzápětí vracíme, stojí za to zachytit důvod: objevila se nová otázka, přišlo upozornění, nebo se znovu ozvala stejná obava? Podle toho lze změnit zdroj, nastavení či způsob, jak hledáme uklidnění.
Po přečtení může následovat konkrétní krok
Získané informace mohou vést k přípravě, domluvě s blízkými, ověření před sdílením nebo podpoře důvěryhodné pomoci. U některých událostí žádný osobní zásah k dispozici nemáme. Pak může být dalším krokem rozhodnutí, kdy se k ověřenému přehledu vrátíme.
Zkuste si po takto ukončeném sledování všimnout zbytku dne. Dostali jste se k jídlu, práci nebo spánku v plánovanou dobu? Dokázali jste se věnovat člověku vedle sebe? Vrátili jste se později pro konkrétní novinku, nebo jste celý čas čekali na další kontrolu? Právě tyto rozdíly ukazují, zda změna pomáhá v běžném životě.
