„Buď sám sebou“ zní jednoduše, dokud si nepoložíme otázku, kterou část sebe máme ukázat. Jinak mluvíme s blízkým člověkem, jinak při přijímacím pohovoru a jinak ve skupině, kde se ještě rozhlížíme. V každé situaci můžeme najít slova, za kterými si stojíme, a přitom pokaždé říct něco jiného.
Máme soukromí, měníme názory a zvažujeme dopad svých slov. Když se rozzlobíme, můžeme si nechat čas na uklidnění a teprve potom vysvětlit nesouhlas. To, co prožíváme, tím nezmizelo. Jen jsme zvolili způsob, jak s tím naložit.
Různé situace nám dávají prostor pro různé stránky
Na tréninku jsme soutěživí, doma klidní a mezi přáteli hraví. V každém prostředí máme jiné úkoly a jiný vztah k lidem kolem. Učitel může otevřeně přiznat chybu ve výkladu a zároveň se třídou neprobírat své rodinné starosti. Dospívající může rodině důvěřovat a nechat si soukromé zprávy pro sebe.
Záleží i na druhém člověku. Nesouhlas při poradě formulujeme tak, aby kolega pochopil výhradu k návrhu a necítil se osobně napadený. Kamarádovi, který nás zranil, můžeme popsat konkrétní situaci a požádat ho o změnu. Ohled na posluchače nám může pomoci říct něco podstatného srozumitelněji.
Přizpůsobení může usnadňovat domluvu i chránit před ponižováním. Rozdíl poznáme spíš z důvodů a následků než z jedné věty. Vědomě zvolený kompromis nám může ulehčit společnou práci. Skrývání únavy ze strachu z posměchu může naopak stát síly, které už potřebujeme na něco jiného.
Co si můžeme nechat pro sebe
Na osobní otázku můžeme odpovědět: „To teď nechci rozebírat.“ Můžeme si také nechat čas, než někomu řekneme o zdravotních potížích nebo vztahové zkušenosti. Mlčení v takové chvíli chrání část života, ke které druhému zatím nechceme dát přístup.
Jindy však na sdělené informaci závisí společná dohoda. Když víme, že domluvenou práci nestihneme, a dál ujišťujeme kolegu, že s ní může počítat, vytváříme mylnou představu. Můžeme mu oznámit změnu termínu a domluvit další postup, aniž bychom vysvětlovali soukromé důvody do všech podrobností.
Co výzkum měří jako autenticitu
V psychologických studiích má autenticita konkrétní význam, který se liší podle použitého měřítka. Studie vysokoškoláků se dvěma měřeními přibližně šest týdnů od sebe používala dotazník zaměřený na porozumění sobě, jednání v souladu s vlastními hodnotami a podléhání vlivu druhých. Vyšší výchozí skóre autenticity souviselo s pozdější vyšší životní spokojeností a menší psychickou nepohodou i po zohlednění počátečních hodnot. Šlo o sebehodnocení vybrané skupiny studentů; dvě měření sama neprokazují příčinu těchto změn.
Výzkum online sebeprezentace zase odvozoval autentičnost ze shody mezi osobnostním sebehodnocením a odhady osobnosti z lajků a příspěvků na Facebooku. Navazující experiment porovnával týden zveřejňování bližšího vlastnímu sebepojetí s týdnem zaměřeným na žádoucí obraz. Účastníci uváděli v prvním případě lepší náladu. Množství odhaleného soukromí takové srovnání neposuzovalo.
Kolik nás přizpůsobování stojí
Po některých setkáních jsme unavení, ale spokojení. Jindy si dlouho přehráváme každou větu a bojíme se, jestli jsme neprozradili něco, kvůli čemu nás ostatní odmítnou. Při rozhodování o změně pomohou konkrétní otázky:
- Co svým jednáním chráním nebo získávám?
- Co by se stalo, kdybych řekl ne nebo požádal o něco jiného?
- Kolik přípravy setkání vyžaduje a kolik sil mi zbývá potom?
- S kým mohu probrat, co se děje, a spolehnout se na jeho ohleduplnost?
Důvody se mohou prolínat. Člověk se chrání před skutečným ponižováním a současně ho neustálé hlídání vyčerpává. V takovém prostředí může větší otevřenost přinést další tlak. Smysl má hledat podporu a možnosti změny podmínek: klidnější místo, jiný způsob domluvy nebo odstup od člověka, který soukromé informace zneužívá.
Můžeme se měnit a stát si za tím
Zkušenost někdy změní názor, který jsme dříve hájili. Můžeme zjistit, že nám nevyhovuje práce, o niž jsme dlouho usilovali, nebo že chceme volný čas trávit jinak. Přiznat takovou změnu může být nepříjemné, zvlášť když od nás okolí očekává původní odpověď.
Pomoci může prosté vysvětlení: „Dřív jsem to chtěl, teď vidím, že mi víc vyhovuje něco jiného.“ Podle vztahu a situace pak můžeme vysvětlit, co se změnilo, nebo zůstat u samotného rozhodnutí.
