Cigarety už nechce. Současně se bojí, že bez nich začne jíst jinak a přibere. Okolí odpoví, že zdraví je přece důležitější než vzhled. Takový rozhovor může rychle skončit: člověk příště o obavě raději mlčí, přestože dál ovlivňuje jeho rozhodování.
Při přípravě na odvykání má smysl tuhle obavu vyslovit. Někdo potřebuje probrat nejistotu kolem změny hmotnosti, jiný se obává návratu potíží s jídlem, které už jednou léčil. Zvenčí mohou obě situace vypadat podobně, ale potřebná podpora se může lišit.
Tělo se po odvykání může ozvat
Po zanechání kouření se může zvýšit chuť k jídlu. Podle CDC se může zlepšit také vnímání chuti a vůně jídla; roli mohou mít stres a zvyk zaměstnávat ruce a ústa. Někteří lidé přiberou. Z průběhu odvykání u kamaráda ale nelze předpovědět, co se stane právě vám.
Zanechání kouření má významné zdravotní přínosy, mimo jiné pro srdce a dýchání. Tato informace však sama nevyřeší strach z přibrání. Člověk může dobře znát rizika cigaret a současně mít za sebou posměch kvůli tělu nebo dlouhou léčbu poruchy příjmu potravy. Při konzultaci potřebuje prostor i pro tuto zkušenost.
Všimněte si, co strach mění v běžném dni
Samotná obava z přibrání ještě neurčuje diagnózu. Důležité je také to, co kvůli ní děláte. Začínáte vynechávat jídla, vyhýbat se společnému obědu nebo zavádět stále přísnější pravidla? Trávíte velkou část dne přemýšlením o tom, co smíte sníst? Tyto změny stojí za otevřený rozhovor se zdravotníkem.
NHS mezi varovnými projevy uvádí výrazné starosti o váhu a tvar těla, velmi přísné stravovací návyky, vyhýbání se situacím s jídlem nebo vyvolávání zvracení. Vyhledat pomoc má smysl včas. Není potřeba čekat, až se potíže stanou viditelnými pro okolí.
NIMH upozorňuje, že poruchy příjmu potravy mohou postihnout lidi různých tělesných hmotností. Člověk může vypadat zdravě a přitom být vážně nemocný. Věta „vždyť jsi vůbec nezhubl“ proto není spolehlivým posouzením stavu. Stejně tak nelze všechny nové obtíže automaticky připsat odvykání.
Řekněte při konzultaci i to, co jste už léčili
Pokud se léčíte nebo jste se dříve léčili s poruchou příjmu potravy, řekněte to odborníkovi na odvykání. Při objednání může stačit: „Chci přestat kouřit, ale bojím se, že začnu znovu omezovat jídlo. Potřebuji, aby plán počítal i s tím.“ Nemusíte nejprve připravit dokonalé vysvětlení celé své historie.
NIMH zahrnuje řešení souběžných potíží do léčebného plánu poruch příjmu potravy. Péče může zahrnovat psychoterapii, zdravotní sledování a výživové poradenství. Konkrétní postup patří do rukou odborníků podle vašeho stavu. Pokud máte více poskytovatelů péče, požádejte je o domluvu, kdo s vámi bude řešit odvykání a kdo změny v jídle či tělesné obtíže.
Na konzultaci si můžete přinést krátké poznámky: kdy nejvíc chcete kouřit, čeho se obáváte, co se už změnilo v jídle a jaké léky užíváte. Domluvte také další kontakt. Užitečná otázka zní: „Komu se ozvu, když začnu znovu vynechávat jídla?“ Odpověď by měla být konkrétnější než obecné doporučení, abyste se hlídali.
Připravte si pauzu a podporu pro chuť kouřit
Odvykání mění také každodenní situace. Po jídle, při napětí nebo mezi úkoly může chybět navyklá cigareta. Zkuste si u jedné takové chvíle pojmenovat, co potřebujete: přerušit práci, mluvit s někým, nebo získat pomoc se silným puzením. Na hlad odpovídejte péčí o jídlo podle svého léčebného plánu, pokud jej máte; není třeba jej dokazovat ani potlačovat jako další zkoušku vůle.
Přestávku můžete zachovat a změnit její podobu. Domluvte si krátký rozhovor s kolegou mimo kuřácké místo nebo chvíli klidu po náročném hovoru. Tyto možnosti berte jako přípravu pro konkrétní situace. Samy nemusí stačit ke zvládnutí silných odvykacích příznaků. Podrobněji se jednotlivým návykům věnuje článek Bez cigarety nejde práce ani pauza? Co při odvykání skutečně chybí.
WHO u dospělých doporučuje podporu změny návyků a účinné možnosti léčby léky. Volbu proberte se zdravotníkem se znalostí vašeho zdravotního stavu a léčby. U dospívajících zapojte praktického lékaře pro děti a dorost; doporučení pro dospělé na ně nepřenášejte sami. Cigaretu ani jiný nikotinový výrobek nezařazujte do vlastního plánu jako prostředek ke kontrole hmotnosti.
Blízcí mohou pomoci bez komentování těla
Ujištění „určitě nepřibereš“ slibuje něco, co druhý nemůže zaručit. Poznámka „tak hlavně nezačni moc jíst“ zase může rozhovor o odvykání změnit ve sledování porcí. Vhodnější začátek je: „Slyším, že tě to opravdu děsí. Co by ti teď pomohlo a co ode mě raději slyšet nechceš?“
Nabídněte konkrétní pomoc: být u telefonátu do poradny, doprovodit na konzultaci nebo se ozvat v domluvenou náročnou chvíli. Zeptejte se předem, zda o to člověk stojí. Podpora nemusí znamenat každodenní výslech, kolik snědl a zda kouřil. Pokud vám sám popíše návrat potíží s jídlem, pomozte mu sdělit to odborníkovi, který jej zná.
Kam se obrátit a kdy nečekat
V Česku lze začít u praktického lékaře nebo na Národní lince pro odvykání, bezplatně na 800 350 000 v pracovní dny od 10 do 18 hodin. Linka nabízí konzultace a pomoc s plánem odvykání, podle potřeby i doporučení další služby. Hned při prvním rozhovoru zmiňte výrazný strach z přibrání a případné potíže s jídlem.
Opakované zvracení, omezování jídla nebo tělesné obtíže řešte se zdravotníkem včas. Při náhlé bolesti na hrudi, výrazné dušnosti nebo poruše vědomí volejte 155; nečekejte na termín poradny. Zdravotnická záchranná služba doporučuje volat také při nejistotě, zda nejde o závažný akutní stav.
Pro první rozhovor nemusíte mít vyřešený vztah k vlastnímu tělu ani jistotu, že odvykání zvládnete. Stačí popsat, čeho se bojíte a co se děje. Podle toho lze hledat podporu při odvykání i při potížích s jídlem.
