Po skončení útoků může přijít úleva, zatímco některé obtíže přetrvávají. Někdo po změně prostředí rychle získá zpět klid. Jiný se ještě dlouho vyhýbá místům, lidem nebo situacím, které mu minulou zkušenost připomínají. To, jak se člověk cítí, se může v čase měnit.
Šikana je spojena s vyšším rizikem psychických, tělesných, školních a vztahových obtíží. Jejich podoba a délka se mezi lidmi liší. Pro podporu je proto důležité zjistit, co člověku působí potíže teď a v čem se už cítí bezpečněji.
Dopad nemusí být vidět zvenčí
Během šikany i po ní se mohou objevit potíže se spánkem, bolesti hlavy nebo břicha, horší soustředění, vyhýbání se škole, ztráta zájmu, úzkost, smutek, podrážděnost nebo nižší sebedůvěra. Oficiální přehled CDC spojuje šikanu také s horším školním fungováním a problémy v oblasti duševního zdraví.
Tyto projevy mohou mít i jiné příčiny. Člověk navíc může navenek působit klidně a přesto potřebovat podporu. Při rozhovoru pomáhá ptát se na spánek, soustředění, vztahy a situace, kterým se vyhýbá, a vnímat, co se v jeho životě mění.
Cizí hodnocení může znít jako vlastní hlas
Opakované ponižování může ovlivnit, jak člověk hodnotí vlastní schopnosti, vzhled nebo právo patřit mezi ostatní. Některé pochybnosti mohou znít jako vlastní hlas, přestože původně vznikaly v konkrétní skupině.
Užitečné bývá rozlišit, které věty o sobě člověk přijal pod tlakem a co o něm vypovídají jeho současné vztahy, schopnosti a volby. Například po letech posměchu může před společnou prací očekávat, že ho ostatní odmítnou. V nové skupině si pak může postupně ověřovat, zda s ním lidé jednají stejně, nebo má tentokrát prostor se zapojit.
Rozdíl mezi převzatým rozsudkem a použitelnou sebereflexí podrobněji vysvětluje článek Vnitřní kritik není nestranný hodnotitel.
Opatrnost ve vztazích může přetrvávat
Po zkušenosti, v níž skupina zneužila důvěru nebo dospělí nezajistili ochranu, může být těžší věřit novým lidem. Někdo se vyhýbá konfliktu, jiný citlivě sleduje známky odmítnutí nebo potřebuje delší čas, než se zapojí. Takové reakce mohou dávat vzhledem k minulosti smysl.
Další vztahy mohou přinášet odlišné zkušenosti. Někdo dodrží domluvu, respektuje odmítnutí nebo se člověka zastane. Důvěra může vznikat postupně, podle toho, jak spolu lidé skutečně jednají.
Co ukazuje sledování do dospělosti
Studie, které sledovaly děti do dospělosti, našly souvislosti mezi zkušeností se šikanou a pozdějšími potížemi v oblasti zdraví, vztahů, vzdělání či ekonomického fungování. Jedna studie publikovaná v časopise Psychological Science sledovala účastníky do věku 24-26 let a zjistila zvýšené riziko některých nepříznivých výsledků zejména u lidí, kteří byli šikanováni, a u těch, kteří zároveň šikanu zažívali a sami šikanovali druhé (Wolke a kol., 2013).
Souvislosti přetrvávaly i po zohlednění části rodinných a psychických okolností. Šlo však o pozorovací studii konkrétní americké populace a další vlivy nelze zcela vyloučit. Výsledky ukazují zvýšené riziko ve sledovaných skupinách; neurčují, jak se bude dařit konkrétnímu člověku ani co způsobilo každou jeho pozdější obtíž.
Zotavení nemá jednu podobu
Pomáhat může bezpečný vztah, změna prostředí, podpora vrstevníků a dospělých, možnost znovu ovlivňovat vlastní život a zkušenost, že nové hranice jsou respektovány. Někomu stačí čas a běžná opora blízkých. Jinému může prospět školní poradenská podpora, praktický lékař nebo psycholog.
O odborné pomoci má smysl uvažovat zejména tehdy, když potíže přetrvávají, zesilují nebo výrazně zasahují spánek, školu, práci, vztahy či běžné fungování. Přehled britské zdravotní služby NHS uvádí šikanu mezi obtížnými zkušenostmi, s jejichž dopadem mohou služby duševního zdraví pomáhat. V Česku lze první krok probrat například se školním psychologem, pokud je dostupný, s pediatrem nebo praktickým lékařem.
Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví je potřeba okamžitá pomoc. V Česku lze volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo tísňovou linku 112.
Zotavení navíc nemusí postupovat plynule. V nové skupině nebo při dalším konfliktu se mohou dřívější obavy znovu ozvat. Podporu lze přizpůsobit tomu, co člověk právě potřebuje, a dát mu prostor mluvit o minulosti vlastním tempem.
Podpora pokračuje i po skončení útoků
Věta „už je to za tebou“ může minout člověka, který se stále bojí. Užitečnější je zeptat se, co mu teď ztěžuje den, v čem už cítí úlevu a s čím by chtěl pomoci. Odpovědi se mohou měnit, stejně jako potřebná podpora.
Okolí může snížit škodu už během ubližování a pokračovat v podpoře po jeho skončení. Dítě se tak může opřít o dospělé i tehdy, když jsou útoky pryč, ale návrat mezi ostatní je stále obtížný.
