Do školy nebo do práce člověk ještě chodí. Večer už ale nemá sílu jíst, téměř nespí a ráno začíná znovu s obavou, jak další den vydrží. Splněné povinnosti v takové situaci zachycují jen část jeho stavu. O pomoc se může obrátit už kvůli tomu, co prožívá mezi nimi.
Sledujte trvání, změny a dopad na běžný den
Jeden těžký den může souviset s náročnou událostí a po odpočinku se stav zlepší. Jindy se potíže opakují nebo postupně sílí. Člověk zvládne povinnost, ale příprava a zotavení po ní spotřebují téměř všechny zbývající síly. Užitečné je všimnout si, co je jiné než před několika týdny: spánek, chuť k jídlu, soustředění, vztahy nebo zájem o dříve oblíbené činnosti.
NIMH při rozhodování o pomoci doporučuje sledovat dopad příznaků na každodenní život. U mírných krátkodobých potíží může pomoci odpočinek, kontakt s blízkými a obvyklé podpůrné činnosti. Pokud nepomáhají nebo se stav zhoršuje, doporučuje obrátit se na zdravotníka. Při myšlenkách na sebevraždu či nutkání ublížit si má následovat pomoc okamžitě.
Při konzultaci se dá popsat i rozpor mezi výsledkem a námahou: „V práci úkoly dokončím, ale zbytek dne proležím a nezvládám jídlo ani běžné věci doma.“ Taková informace pomůže odborníkovi rozumět tomu, co samotná docházka neukazuje.
Vyberte dostupný první kontakt
Dospívající může oslovit rodiče, jiného důvěryhodného dospělého, učitele nebo školní poradenské pracoviště. Dospělý mu může pomoci najít službu, zavolat a podle domluvy ho doprovodit. Pokud první člověk potíže zlehčí, lze se obrátit na někoho dalšího. Podporu nabízí také Linka bezpečí uvedená níže.
Začít lze u praktického lékaře, u dětí u pediatra. S lékařem se dají probrat i možné tělesné souvislosti potíží a další vyšetření. Další cestou je psycholog, psychoterapeut, psychiatr nebo krizové centrum podle aktuální potřeby a dostupnosti.
Psychiatr je lékař, který může předepisovat léky. Klinický psycholog pracuje ve zdravotnictví a věnuje se psychologickému vyšetření a péči. Psychoterapii poskytují lidé s různým základním vzděláním ve zdravotnictví i mimo něj. Před objednáním se zeptejte na kvalifikaci, zaměření, věkovou skupinu klientů, cenu a případnou úhradu z pojištění. Ověřte také, zda potřebujete doporučení a jak dlouho se čeká.
Co říct při objednání
Stačí popsat potíže a požádat o konzultaci: „Trvá to asi měsíc. Do práce chodím, ale skoro nespím, po návratu už nic nezvládám a stav se zhoršuje. Potřebuji probrat, co s tím.“ Pokud trvání nedokážete určit, řekněte to. Můžete si také předem napsat několik bodů a při hovoru je přečíst.
U dítěte či dospívajícího může dospělý uvést změny, kterých si všiml. Zároveň je důležité nechat mladého člověka popsat vlastní zkušenost; ta se může od pohledu rodiny lišit. Lze se zeptat, zda bude mít při setkání prostor mluvit také soukromě.
Když služba nemá kapacitu, požádejte o doporučení jinam a proberte, kam se obrátit při zhoršení během čekání. Čekací seznam sám neposkytuje péči. S praktickým lékařem nebo krizovou službou lze řešit aktuální stav, i když je další konzultace domluvená až za delší dobu.
Při ohrožení vyhledejte pomoc hned
Při sebevražedných myšlenkách, sebepoškozování nebo strachu, že si ublížíte, nezůstávejte sami a vyhledejte pomoc hned. Ozvěte se někomu důvěryhodnému a kontaktujte krizovou službu. Pro děti a studenty do 26 let funguje zdarma a nonstop Linka bezpečí 116 111 , pro dospělé a jejich blízké Linka první psychické pomoci 116 123 , rovněž zdarma a nonstop.
Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví volejte 155 nebo 112. Patří sem například pokus o sebevraždu, předávkování nebo situace, kdy hrozí, že si člověk právě ublíží. Pokud je v nebezpečí někdo vedle vás, zůstaňte s ním, je-li to pro vás bezpečné, a řiďte se pokyny operátora. Na odpověď poradny ani běžný termín se v takové chvíli nečeká.
Domluvte jeden další krok
Při hledání pomoci může být těžké zvládnout i telefonát nebo formulář. Blízký člověk může sedět vedle vás při volání, pomoci najít kontakt nebo vás doprovodit. Zkuste domluvit konkrétní činnost a čas: „Zítra ráno zavolám lékaři. Můžeš u toho být se mnou?“
První rozhovor může upřesnit, jaká péče bude vhodná a co se dá udělat do dalšího setkání. Výchozí otázky celé série se vracejí k tomu, co splněný úkol o psychické pohodě neprozradí: kolik sil běžný den stojí, co kvůli němu ustupuje a zda se po odpočinku vrací energie. Právě o těchto změnách můžete při žádosti o pomoc začít mluvit.
