Člověk se odhodlá, vysvětlí svou situaci a uslyší: „Nejsme pro vás správná služba“ nebo „Nové klienty nepřijímáme.“ Po takovém rozhovoru může začít pochybovat, jestli své potíže popsal srozumitelně nebo zda jsou vůbec dost závažné, aby se jimi někdo zabýval.
Z odpovědi „nepřijímáme“ se ale nedozví, co se stalo. Ambulance může mít plno, poradna se věnovat jiným potížím. Konkrétní vysvětlení pomůže rozhodnout, zda se ptát na pozdější termín, doplnit chybějící doporučení, nebo hledat jinou službu.
Zjistěte, proč vás služba nemůže přijmout
Požádejte o srozumitelné vysvětlení: „Máte plno, nebo se tímto druhem potíží nezabýváte?“ Pokud odpověď souvisí s věkem, bydlištěm, pojišťovnou či chybějícím doporučením, nechte si upřesnit konkrétní podmínku. Věta „nemůžeme vás vzít“ sama nevysvětluje, co je potřeba pro přijetí ani zda taková překážka odpovídá pravidlům dané služby.
Při plné kapacitě má smysl zjistit, zda existuje čekací listina a jak se ozvat, když se stav změní. U nevhodného zaměření je užitečnější otázka: „Jaký typ služby podle vás potřebuji a kde ho mám hledat?“ Tak se další hledání může alespoň zúžit.
Kdy má být odmítnutí písemné
Zákon o zdravotních službách v § 48 připouští odmítnutí přijetí do péče z vymezených důvodů. Patří mezi ně překročení únosného pracovního zatížení, provozní či personální překážky nebo chybějící potřebné vybavení. Důvodem může být také chybějící smlouva s pacientovou pojišťovnou, s výjimkami stanovenými zákonem. Při odmítnutí podle těchto pravidel musí poskytovatel vydat písemnou zprávu s důvodem; zákon tuto povinnost neváže na pacientovu žádost. Pacienta, který potřebuje neodkladnou péči, z těchto důvodů odmítnout nesmí.
U sociální služby § 91 zákona o sociálních službách vymezuje čtyři důvody odmítnutí smlouvy. Poskytovatel požadovanou službu neposkytuje, a to i vzhledem k okruhu lidí, pro které je registrována, nebo nemá dostatečnou kapacitu. Přijetí do pobytové služby může vylučovat zdravotní stav stanovený prováděcím předpisem. Posledním důvodem je, že témuž člověku před méně než šesti měsíci vypověděl smlouvu o téže službě kvůli porušování smluvních povinností. Písemné oznámení s důvodem vydává na žádost. O zprostředkování služby či kontaktu lze podle § 90 požádat obec, kde má člověk trvalý nebo hlášený pobyt.
Rozhoduje druh poskytované služby. I soukromá poradna může poskytovat zdravotní služby a anonymní linka může být registrovanou sociální službou. Samotný název pracoviště proto k určení pravidel nestačí.
S dalším kontaktem může někdo pomoci
„Zkuste psychologa“ může znamenat další hodiny hledání. Přesnější doporučení vysvětlí, jakého odborníka hledat, proč by mohl pomoci a co bude potřeba k objednání. Pracovník se může nabídnout, že s vámi do jiného pracoviště zavolá nebo pomůže sepsat stručnou žádost. Předem se domluvte, co za vás vyřídí a jaké informace smí sdělit.
Pokud se vám nedaří najít poskytovatele potřebné hrazené zdravotní péče, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu. Podle NZIP má zajistit místní a časovou dostupnost hrazených služeb prostřednictvím smluvní sítě. Popište, jakou péči hledáte a kde vás už odmítli. Žádejte pomoc s nalezením pracoviště, které vás může přijmout; pokud zaslaný seznam nepomohl, sdělte pojišťovně i tento výsledek.
Začněte popisem potíží
Určit předem správný obor bývá těžké, zvlášť když se potíže prolínají. Lékaři můžete říct, jak se změnil spánek a co kvůli únavě nezvládáte. Sociálnímu pracovníkovi můžete popsat, že nemáte na nájem nebo potřebujete pomoc s péčí o blízkého. Z takového popisu lze společně hledat, kdo se má do řešení zapojit.
Pro dospívající a mladé dospělé rozlišuje školní podporu, lékaře, psychologa, psychiatra a krizové služby článek Kam se obrátit, když nevím, koho potřebuju. Vysvětluje také, na co se ptát ohledně ceny, věkových podmínek a zapojení rodičů.
Co si odnést do dalšího hledání
I po oprávněném odmítnutí může člověk zůstat vyčerpaný a bez potřebné podpory. Pomoci může stručný zápis: koho oslovil, jakou odpověď dostal a jaký kontakt mu doporučili. Při dalším hovoru se o něj může opřít on sám nebo někdo, koho požádal o pomoc.
Pokud se stav zhoršuje, sdělte nové potíže zdravotníkovi a požádejte o posouzení naléhavosti. Při náhlém vážném zhoršení nebo bezprostředním ohrožení života či zdraví volejte 155 nebo 112; kontakty uvádí Portál veřejné správy.
Pro další postup může být rozhodující i jediná přesná informace: kdo se zabývá daným problémem, kam zavolat a co při prvním kontaktu říct. Pracoviště, které ji dokáže nabídnout, pomáhá i ve chvíli, kdy samo člověka přijmout nemůže.







