Dva lidé mohou sledovat stejnou událost a přitom potkávat jiné zprávy, svědectví i komentáře. Rozdíl vzniká už tím, koho sledují a s kým se baví. Doporučování platformy k tomu přidává další výběr.
Jiný výběr začíná už u sledovaných účtů
Představme si dva lidi, kteří se zajímají o stejné veřejné téma. Jeden sleduje hlavně místní média, odborníky a několik známých. Druhý čerpá ze zahraničních médií a příspěvků lidí z míst, kterých se událost týká. I bez personalizovaného řazení by se jejich informační prostředí lišilo, protože si vybrali jiné zdroje a pohybují se v jiných sociálních vazbách.
Doporučovací systém může rozdíl dále prohloubit, zmenšit nebo jinak proměnit. Z dostupných příspěvků vybírá a řadí ty, které by člověka podle jeho odhadu mohly zajímat nebo přimět k reakci. Podle platformy a části aplikace mohou do výsledku vstupovat také popularita, stáří příspěvku, jazyk, poloha či bezpečnostní pravidla. Výslednému proudu příspěvků se říká feed.
Co vybíráme sami a co vybírá systém
Selektivní výběr znamená, že lidé sami častěji vyhledávají některá témata, zdroje či názory a jiným se vyhýbají. Sklon navazovat vztahy s lidmi, kteří jsou nám v něčem podobní, se odborně nazývá homofilie. Ani jeden jev nevznikl se sociálními sítěmi.
Algoritmické filtrování je výběr a řazení prováděné systémem. Může navazovat na naše předchozí chování a sociální vazby, ale není s nimi totožné.
Výraz filtrační nebo názorová bublina se používá pro situaci, kdy je informační výběr zúžený a některé pohledy potkáváme méně. U echo komory je podstatná také důvěra: podobné názory se uvnitř skupiny potvrzují a hlasy zvenčí jsou předem považovány za nedůvěryhodné. Toto rozlišení popisuje filozof C. Thi Nguyen. Samotná podobnost příspěvků tak o vztazích a důvěře ve skupině ještě mnoho neřekne.
Co ukázaly experimenty
Výzkumníci ve spolupráci s Metou během amerických voleb v roce 2020 zkoumali, co se stane, když lidé na Facebooku uvidí méně příspěvků z názorově blízkých zdrojů. Jejich podíl v experimentu přibližně o třetinu snížili. Účastníci tak viděli jinou skladbu obsahu, ale u osmi sledovaných ukazatelů postojů a polarizace se měřitelná změna neprokázala.
Jiný experiment na síti X v roce 2023 náhodně přidělil americkým uživatelům algoritmické řazení, nebo příspěvky seřazené od nejnovějších. Během sedmi týdnů přechod od časového k algoritmickému řazení zvýšil aktivitu a posunul některé politické postoje konzervativním směrem. Při opačném přechodu se srovnatelná změna neprokázala. Ani jeden přechod neměl statisticky významný vliv na to, ke které politické straně se lidé hlásili, ani na nepřátelství vůči druhému politickému táboru.
Experimenty tedy měnily něco jiného: první omezoval příspěvky z názorově blízkých zdrojů, druhý přepínal celý způsob výběru a řazení. Oba proběhly v USA, na různých platformách a v jiném období. Při posuzování výsledku záleží na těchto podmínkách i na tom, které postoje se měřily.
Opakování může působit jako důkaz běžnosti
I bez měřitelné změny názoru může skladba feedu ovlivnit, co člověk považuje za časté nebo samozřejmé. Pokud se stejné tvrzení objevuje od mnoha účtů, může vypadat jako široká shoda, přestože účty patří do propojeného okruhu a čerpají z jednoho původního zdroje.
Proto pomáhá rozlišit tři otázky: Kolikrát jsem tvrzení viděl? Z kolika skutečně nezávislých zdrojů pochází? A jak silné důkazy tyto zdroje nabízejí? Četnost ve feedu není totéž co četnost ve společnosti a opakování není ověření.
Vystavení obsahu není totéž co přijetí názoru
Když se ve feedu zvýší podíl určitého pohledu, neznamená to automaticky, že ho člověk přijme. Může jej odmítnout, ignorovat, ověřit nebo si upevnit opačný názor. Mezi zobrazením příspěvku a změnou postoje stojí předchozí přesvědčení, důvěra ke zdroji, rozhovory s druhými lidmi i události mimo síť.
Také slovo polarizace označuje více jevů. Může jít o vzdálenost politických názorů nebo o nepřátelství vůči lidem z druhé skupiny. Výzkumníci mohou vedle toho sledovat i příklon k politické straně. U každého výsledku je proto potřeba zjistit, co přesně se změnilo: postoj k určité otázce, stranická preference, nebo vztah k lidem z opačného tábora.
Echo komora může existovat i bez personalizace
Skupina může stále opakovat stejné zdroje, odměňovat souhlas a zesměšňovat otázky i v chronologicky řazené diskusi. Sociální normy a vztahy uvnitř komunity mohou být stejně důležité jako pořadí příspěvků. Naopak personalizovaný feed může občas nabídnout překvapivý nebo nesouhlasný obsah, aniž by tím automaticky vytvořil otevřenou debatu.
Proto při orientaci nestačí změnit způsob řazení. Pomáhá také sledovat, zda skupina připouští opravu, zda pracuje s původními podklady a zda odlišný názor hodnotí podle důkazů, nebo jen podle toho, kdo ho vyslovil.
Věcnou kritiku a opravu umožňuje i skupina, která vyžaduje slušnou diskusi a doložení sporných tvrzení. Podstatné je, zda tato pravidla platí také pro oblíbené členy a souhlasné příspěvky.
Kde hledat další pohledy
U důležitých témat můžeme vyhledat původní dokument, odborný zdroj, kvalitní médium a poctivě formulovaný odlišný pohled. Každý z nich posuzujeme podle podkladů, na kterých staví. Pokud pět příspěvků jen opakuje tutéž zprávu, pomůže dohledat její původ a zjistit, zda ji někdo nezávisle ověřil. Tak se rozšiřuje výběr informací a zároveň je jasnější, kterým tvrzením máme důvod věřit.
Šestý díl se přesouvá od obrazu světa k obrazu sebe. Také tam se totiž potkává vlastní výběr, sociální okolí a opakovaně doporučovaný obsah.
