Dva lidé mohou sledovat stejné téma a přitom dostávat odlišné výřezy informací. Samotný algoritmus je jen jednou částí vysvětlení.
Rozdílné feedy nevznikají jedním mechanismem
Představme si dva lidi, kteří se zajímají o stejné veřejné téma. Jeden sleduje hlavně místní média, odborníky a několik známých. Druhý má v síti jiné přátele, jiné tvůrce a častěji reaguje na konfliktní videa. I bez personalizovaného řazení by se jejich informační prostředí lišilo, protože si vybrali jiné zdroje a pohybují se v jiných sociálních vazbách.
Doporučovací systém může rozdíl dále upravit. Z dostupných příspěvků vybírá a řadí ty, u kterých předpokládá relevanci nebo reakci. Do výsledku však vstupuje také popularita, čas, jazyk, poloha, bezpečnostní pravidla a konkrétní část aplikace. Proto není přesné říkat, že algoritmus člověka jednoduše „uzavře“ do dokonale odděleného světa.
Čtyři mechanismy, které se často míchají
Selektivní výběr znamená, že lidé sami častěji vyhledávají některá témata, zdroje či názory a jiným se vyhýbají. Sklon navazovat vztahy s lidmi, kteří jsou nám v něčem podobní, se odborně nazývá homofilie. Ani jeden jev nevznikl se sociálními sítěmi.
Algoritmické filtrování je výběr a řazení prováděné systémem. Může navazovat na naše předchozí chování a sociální vazby, ale není s nimi totožné.
Výraz filtrační nebo názorová bublina se používá pro situaci, kdy je informační výběr zúžený a některé pohledy potkáváme méně. Echo komora obvykle znamená něco sociálně silnějšího: podobné názory se uvnitř skupiny opakují, navzájem potvrzují a hlasy zvenčí mohou být předem považovány za nedůvěryhodné. Jeden personalizovaný feed proto ještě automaticky není echo komorou.
Co ukázaly experimenty
O vztahu mezi řazením obsahu a postoji se často mluví s větší jistotou, než dovolují výsledky. Velký experiment s uživateli Facebooku během amerických voleb v roce 2020 zjistil, že názorově souhlasný obsah byl ve feedech rozšířený. Když výzkumníci jeho množství přibližně o třetinu snížili, změnilo se vystavení obsahu, ale ne osm měřených postojů a ukazatelů polarizace.
Jiný experiment na síti X v roce 2023 náhodně rozdělil účastníky mezi algoritmický a chronologický feed. Sedmitýdenní používání algoritmického feedu zvýšilo aktivitu a posunulo některé politické postoje konzervativním směrem. Nezměnilo však stranickou identitu ani míru nepřátelství vůči druhému politickému táboru.
Tyto výsledky si neodporují. Ukazují, že účinek závisí na platformě, období, složení lidí, podobě zásahu a tom, co přesně výzkumníci měří. Jeden experiment neříká, že algoritmy nemají vliv. Druhý nedokazuje, že stejný směr změny nastane u všech sítí, témat a uživatelů.
Opakování může působit jako důkaz běžnosti
I bez měřitelné změny názoru může skladba feedu ovlivnit, co člověk považuje za časté nebo samozřejmé. Pokud se stejné tvrzení objevuje od mnoha účtů, může vypadat jako široká shoda, přestože účty patří do propojeného okruhu a čerpají z jednoho původního zdroje.
Proto pomáhá rozlišit tři otázky: Kolikrát jsem tvrzení viděl? Z kolika skutečně nezávislých zdrojů pochází? A jak silné důkazy tyto zdroje nabízejí? Četnost ve feedu není totéž co četnost ve společnosti a opakování není ověření.
Vystavení obsahu není totéž co přijetí názoru
Když se ve feedu zvýší podíl určitého pohledu, neznamená to automaticky, že ho člověk přijme. Může jej odmítnout, ignorovat, ověřit nebo si upevnit opačný názor. Mezi zobrazením příspěvku a změnou postoje stojí předchozí přesvědčení, důvěra ke zdroji, rozhovory s druhými lidmi i události mimo síť.
Také slovo polarizace označuje více jevů. Může jít o vzdálenost politických názorů, silnější příklon ke straně nebo o nepřátelství vůči lidem z druhé skupiny. Studie, která nenajde změnu jednoho ukazatele, tím nevyvrací všechny ostatní možné dopady. A změna jedné otázky zase neznamená proměnu celé identity.
Tato rozlišení nejsou jen akademickou drobností. Chrání před dvěma lákavými extrémy: že algoritmus tajně přepisuje názory každého člověka, nebo že na postoji nemůže změnit vůbec nic. Důkazy ukazují, že účinek závisí na podmínkách. Jednoduchou odpověď ano, nebo ne nenabízejí.
Echo komora může existovat i bez personalizace
Skupina může stále opakovat stejné zdroje, odměňovat souhlas a zesměšňovat otázky i v chronologicky řazené diskusi. Sociální normy a vztahy uvnitř komunity mohou být stejně důležité jako pořadí příspěvků. Naopak personalizovaný feed může občas nabídnout překvapivý nebo nesouhlasný obsah, aniž by tím automaticky vytvořil otevřenou debatu.
Proto při orientaci nestačí změnit způsob řazení. Pomáhá také sledovat, zda skupina připouští opravu, zda pracuje s původními podklady a zda odlišný názor hodnotí podle důkazů, nebo jen podle toho, kdo ho vyslovil.
Otevřenost přitom neznamená povinnost dávat prostor urážkám, manipulaci nebo opakovaně vyvráceným tvrzením. Kvalitní informační prostředí může mít hranice a současně umožňovat věcnou kritiku, opravu a změnu názoru.
Rozšíření výřezu bez předstírání neutrality
Nikdo nesleduje celý svět bez výběru. Cílem proto není sestavit dokonale neutrální feed. U důležitých témat můžeme vědomě vyhledat původní dokument, odborný zdroj, kvalitní médium a poctivě formulovaný odlišný pohled. Ne proto, abychom každému názoru přisoudili stejnou váhu, ale abychom oddělili různorodost perspektiv od kvality důkazů.
V šestém dílu se přesuneme od obrazu světa k obrazu sebe. Také tam se totiž potkává vlastní výběr, sociální okolí a opakovaně doporučovaný obsah.
