Pod videem svítí dva miliony zhlédnutí, desetitisíce sdílení a komentáře „konečně to někdo řekl“. Taková čísla mohou vzbudit dojem, že zprávu už prověřilo obrovské množství lidí. Počítadlo ale zaznamenává určitou aktivitu na platformě. Neříká, kdo tvrzení ověřoval a k čemu došel.
Počet zhlédnutí navíc nemusí odpovídat počtu různých lidí. YouTube například rozlišuje zhlédnutí a odhad unikátních diváků, protože jeden člověk může sledovat video opakovaně. Ještě jiná otázka je, zda s obsahem souhlasil.
Co může znamenat jedna reakce
Při rozhodování si všímáme také chování ostatních. Mnoho doporučení může přitáhnout naši pozornost k podniku, knize i příspěvku. Na síti však často vidíme jen součet reakcí a jejich důvody si domýšlíme.
Jeden člověk video pošle přátelům jako varování. Druhý je sdílí s komentářem, že jde o nesmysl. Třetí se u něj zdrží, protože hledá původní záběr. Počet sdílení a zhlédnutí roste, přestože lidé zacházejí se zprávou různě. K posouzení tvrzení se proto potřebujeme dostat k jeho podkladům.
Deset článků může přebírat tutéž zprávu
Představme si zprávu, kterou zveřejní jeden účet bez odkazu. Převezme ji blog, z blogu další stránka a několik videí pak ukáže na tyto články jako na zdroje. Vidíme různé autory a grafické podoby, ale všechny vycházejí z jednoho nedoloženého příspěvku.
Při kontrole se ptejme, co jednotliví autoři zjistili sami. Jeden mohl převzít tiskovou zprávu, druhý dohledat dokument a třetí mluvit se svědkem události. To už jsou odlišné podklady, u nichž můžeme posoudit původ, souvislosti a to, zda tvrzení opravdu podporují.
Pět webů citujících stejnou agenturní zprávu může informaci předávat přesně. Její oporu však hledejme v původní zprávě a jejích zdrojích. Počet dalších vydání sám nic nového nedokládá.
Známá věta může působit pravdivěji
Opakované tvrzení se může snáz zpracovávat a působit pravdivěji. Výzkum tento vzorec popisuje jako efekt zdánlivé pravdy. Pocit „tohle už znám“ tak může vstoupit do rozhodování dřív, než si vybavíme, odkud informaci máme.
Stejná věta navíc může kolovat jednou jako text, podruhé v namluveném videu a potřetí na obrázku s citátem. Změna formátu přidá další setkání s tvrzením, nikoli další ověření. Když si pamatujeme především jeho opakování, pomůže vrátit se k otázce: „Kde jsem viděl původní podklad?“
Proč téma vídáme stále dokola
Ve feedu se potkávají příspěvky účtů, které sledujeme, a výběr platformy. Doporučování může využívat také naše předchozí reakce a odhad zájmu. Když se u tématu zastavujeme, podobný obsah se nám tak může ukazovat častěji. Vedle toho může několik aktivních autorů zveřejňovat mnoho příspěvků o stejné věci.
Více souvislostí nabízí série Algoritmy a co o nás vědí sociální sítě. Článek Feed není svět rozebírá, proč z vlastního výběru příspěvků snadno odvozujeme, co si myslí ostatní. Pro takový odhad potřebujeme vědět, koho vidíme, kdo chybí a kolik různých lidí za příspěvky stojí.
Co ukázala studie šíření zpráv na Twitteru
Soroush Vosoughi, Deb Roy a Sinan Aral ve studii publikované roku 2018 v časopise Science sledovali přibližně 126 tisíc řetězců šíření zpráv na Twitteru z let 2006 až 2017. Jejich pravdivost určovali podle hodnocení šesti fact-checkingových organizací. V tomto souboru se nepravdivé zprávy šířily rychleji, k více lidem a přes více navazujících sdílení než pravdivé.
Autoři zkoumali také novost obsahu a emoční výrazy v odpovědích jako možná vysvětlení rozdílu. Šlo o pozorování šíření v konkrétním souboru, takže příčinu jednotlivého sdílení neurčili. Výsledek ukazuje, že i nepravdivé zprávy mohou získat značný dosah; pravdivost konkrétního příspěvku z jeho popularity nevyčteme.
U rozšířené zprávy hledejme původní ověření
K velmi sdílenému tvrzení už může existovat podrobný rozbor, původní dokument nebo vyjádření instituce, které se věc týká. Když takový podklad najdeme, můžeme zkontrolovat, na jakou otázku odpovídá a zda se vztahuje ke stejné události.
Například rozbor fotografie může doložit, kdy a kde vznikla. K tvrzení o příčině zachycené události ale můžeme potřebovat další informace. Také deset odkazů na přesně určenou fotografii potvrzuje jen to, co z ní a z jejího původu skutečně zjistíme.
Kam vedou odkazy z různých webů?
Začněme několika místy, která zprávu uvádějí. U každého si poznamenejme, na koho odkazuje a co přidává. Pokud všechny cesty skončí u téhož anonymního příspěvku, víme, že jsme zatím našli mnoho převzetí a jeden příspěvek bez podkladů.
Dalším krokem je prověřit původní tvrzení. Když se podklad dohledat nepodaří, můžeme říct: „Zpráva se hodně šíří, ale její tvrzení zatím nemám ověřené.“ To přesně vystihuje rozdíl mezi tím, co ukazuje počítadlo, a tím, co jsme skutečně zjistili.
