Přeskočit na obsah
PROJEKT 23 PROJEKT 23
Hledat
Komu patří hlas davu?

Komu patří hlas davu?

Člověk přijde na demonstraci, protože mu záleží na jedné věci. Pak z pódia zazní požadavek, se kterým nesouhlasí. Může zůstat, zatleskat jinému řečníkovi nebo odejít. Na fotografii z demonstrace ho později uvidíme v davu. Se kterými požadavky souhlasil, z fotky nepoznáme.

Na pražské Letné se 15. listopadu 2026 protestovalo proti vládnímu návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Spolek Milion chvilek už na tiskové konferenci před akcí žádal stažení návrhu, omluvu za způsob jeho projednávání a dialog vlády s veřejností. Na demonstraci pak představil výzvu, v níž žádal také odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí SPD.

Kdo přišel podpořit nezávislost veřejnoprávních médií, mohl další požadavky přijmout, ale také odmítnout. Spolek výzvu nabízí k podpisu. Podpisem člověk říká, že s ní souhlasí. Ze samotné přítomnosti pod pódiem takový souhlas nevyčteme. A z toho, že někdo na Letnou nepřišel, nepoznáme, zda protest odmítal nebo podporoval vládní návrh.

Co nám řekne počet lidí na Letné?

Pořadatelé odhadli účast na 350 až 450 tisíc lidí. Pražská policejní mluvčí na dotaz ČTK uvedla, že policie počty účastníků nezveřejňuje. Podle ČT24 považovali odborníci z ČVUT odhad za reálný. Ve zveřejněných podkladech ale chybí údaje, podle kterých by se dal nezávisle přepočítat.

Jak by se dal dav spočítat ze snímku? Před pódiem mohou lidé stát těsně u sebe, dál od něj volněji. Na snímku se proto dá rozdělit obsazená plocha na menší části a vynechat prázdné průchody. Pro každou část vynásobíme odhad počtu lidí na metr čtvereční její rozlohou. Výsledky sečteme a dostaneme odhad pro okamžik, kdy snímek vznikl. Kdo už odešel nebo dorazil až později, na něm není. Počet lidí ve špičce a počet za celé odpoledne jsou dvě různé věci.

Ani dokonale přesný počet by z demonstrace neudělal průzkum. Lidé se sami rozhodují, jestli přijdou, a ne každý tu možnost má. Podle přehledu výzkumu pochodů a demonstrací s účastí souvisí například zájem o politiku, vazby na organizace nebo to, jestli člověk žije ve městě. Kdybychom chtěli znát postoj většiny, museli bychom se ptát i lidí, kteří nešli. Záleželo by i na otázce. Jeden člověk může třeba souhlasit s financováním médií ze státního rozpočtu a zároveň odmítat konkrétní vládní návrh. Jestli podporuje pořadatele protestu, je zase jiná otázka.

Shromáždění přesto může mít politickou váhu. Ukazuje, že se kvůli určité věci lidé dokázali sejít a veřejně se ozvat.

Ukazuje plné náměstí, že s protestem souhlasí většina?
Plné náměstí ukazuje, že se na protestu sešlo hodně lidí. Postoj většiny z něj nezjistíme. Někdo třeba s požadavkem souhlasí, ale na demonstraci nepřijde, protože mu její forma nevyhovuje.

Když se z lidí kolem nás stanou „naši“

Na zastávce se lidé mohou tísnit stejně jako před pódiem. Na demonstraci si ale můžu při pohledu na cizí lidi říct, že se přišli ozvat kvůli něčemu, na čem záleží i mně. Když máme pocit, že s ostatními patříme ke stejné skupině, psychologové mluví o sdílené sociální identitě. Může nám pak víc záležet na tom, co si ti lidé myslí a jak jednají. Autoři souhrnu desítek studií, které zkoumaly třeba anonymitu nebo velikost skupiny, našli jen slabou oporu pro představu, že lidé v davu prostě ztrácejí zábrany. Chování lidí lépe odpovídalo tomu, co v dané situaci platilo za běžné a přijatelné.

Ta pravidla nemusí nikdo vyhlásit. Když pořadatel požádá, aby lidé uvolnili průchod, a okolí hned ustoupí, i nově příchozí vidí, co má udělat. Když někdo vykřikne urážlivé heslo, smích nebo další hlasy mohou vyznít jako souhlas. Jestli lidé poblíž heslo odmítnou, dávají najevo, že u nich podporu nemá. Pocit sounáležitosti může usnadnit spolupráci i ztížit nesouhlas. A když se ozve jen několik hlasitých lidí, ten, kdo stojí u nich, může jejich hlas snadno zaměnit za názor všech kolem. Podobná nepsaná pravidla skupin vznikají i v mnohem menších kolektivech.

S ochotou jednat společně podle výzkumu kolektivního jednání souvisí i pocit nespravedlnosti a víra, že společně něco zmůžeme. To pomáhá vysvětlit, proč se lidé sejdou. Pocit sounáležitosti ale může vzniknout i přímo na místě, třeba při společném ohrožení. V rozhovorech s lidmi, kteří přežili hromadné neštěstí, výzkumníci zachytili vzájemnou pomoc i mezi cizími lidmi, kteří měli pocit, že jsou v tom spolu. Na demonstraci třeba někdo zůstane u člověka, kterému se udělalo špatně, zatímco ostatní uvolní cestu pro pomoc.

Když dělá totéž víc lidí, může se jednotlivci zdát, že za svůj díl tolik neodpovídá. Psychologové tomu říkají rozptýlení odpovědnosti. Člověk si pak může vlastní jednání snáz omluvit, i když jím někomu ublížil: „Vždyť jsem jen dělal to, co ostatní.“ Vliv okolí může vysvětlit, proč se přidal. Pořád ale záleží na tom, jestli sám někoho ohrozil, podporoval útok, snažil se ho zastavit, nebo jen stál poblíž.

Kdo ve střetu udělal co

Při španělské stávce kvůli bydlení 11. listopadu 2026 byly na některých místech zablokované silnice. Hlavní pochod v Barceloně proběhl pokojně. Po jeho skončení část lidí rozbíjela výlohy a házela pyrotechniku na policisty. Zasáhla katalánská policie. V Madridu vyvolal kritiku postup státní policie, která použila i slzný plyn. Španělský ministr vnitra následující den uložil jejímu vedení, aby prověřilo zákroky při stávce.

Francouzské ministerstvo vnitra popsalo pařížský průvod 14. listopadu jako klidný. Z dalších měst hlásilo házení předmětů na policisty a poškozování věcí, z Lyonu také napadení novinářů.

Podle reportáže RAI odešly začátkem listopadu ze shromáždění v italském Terstu rodiny s dětmi, zatímco část účastníků zamířila obsadit bývalou tržnici. U budovy pak došlo ke střetu s policií.

Pokojně pochodovat, blokovat průjezd a napadnout člověka jsou různé činy. Rozdíl se snadno ztratí, když celý protest posuzujeme podle krátkého videa. Záběr může útok doložit, a přitom neukázat začátek střetu ani reakci okolí. I skutečný záběr bez kontextu pak může zkreslit, jak se chovali ostatní.

Je blokáda sama o sobě fyzickým útokem?
Samotné zablokování průjezdu není totéž co napadení člověka. I nenásilná blokáda může výrazně omezit ostatní. Pokud při ní někdo někoho napadne, útok je potřeba posoudit zvlášť.

Co může lidi přimět, aby se přidali ke střetu, který předtím odmítali? V případové studii londýnského protestu proti stavbě silnice psychologové John Drury a Steve Reicher porovnávali výpovědi demonstrantů, policistů a novinářů se záznamy. Popsali, jak se někteří lidé, kteří zpočátku odmítali střet, sblížili s těmi, kdo chtěli policii čelit. Zásah vnímali jako nespravedlivý a namířený proti všem bez rozdílu. Odpor, který dřív spojovali jen s malou částí protestujících, začali chápat jako společnou obranu.

Jiný sled událostí zachytila studie nepokojů v londýnském Haringey. Podle některých výpovědí přilákaly do čtvrti Wood Green další lidi zprávy, že tam mohou vykrádat obchody a policie nezasahuje.

V Barceloně došlo k útokům po skončení hlavního pochodu. Abychom mohli říct, co střet vyhrotilo, potřebovali bychom vědět, kdo se zapojil hned a kdo později, jak na sebe lidé reagovali a co se dělo před zásahem i po něm. Na konkrétním průběhu záleží i při posuzování toho, co kdo udělal a zda policie zasáhla přiměřeně.

Co může protest změnit?

Demonstrace může dostat téma do zpráv a přimět politiky reagovat. To, že se o akci mluví, ale ještě neprozradí, jestli lidé podporují její požadavek nebo sympatizují s těmi, kdo ho prosazují. Politoložka Clara Vandeweerdt ve svém přehledu výzkumu výrazně rušivých, ale nenásilných akcí zjistila, že takové protesty obvykle přitahovaly pozornost, ale snižovaly sympatie k protestujícím. Postoj k širšímu tématu se přitom často výrazně nezměnil. Řada studií se týkala životního prostředí, takže z nich nelze předpovědět účinek každé jiné akce.

Někdy se dá doložit i souvislost s volbami. Po klimatických protestech Fridays for Future v Německu rostl podíl hlasů pro Zelené více v okresech s vyšší odhadovanou účastí. Výzkumníci se pokusili oddělit vliv účasti od dalších vlivů pomocí toho, jak vydatně na různých místech pršelo při první koordinované stávce. Pokud v dešti dorazilo méně lidí, dostali díky tomu další možnost, jak okresy porovnat. Takový výklad ovšem stojí mimo jiné na předpokladu, že déšť ovlivnil pozdější hlasování právě tím, že ovlivnil účast na stávce. Výsledky voleb pomáhají odhadnout, komu mohl protest prospět. K tomu, abychom mohli říct, kdo akci svolal nebo řídil, potřebujeme doklady o její organizaci.

Podle ČTK řekl předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář v úvodu demonstrace na Letné, že se český národ vzepřel způsobu, jakým vláda prosazuje důležité zákony. V té větě už přisoudil odpor proti vládnímu postupu celému národu. Stejnou chybu by udělal odpůrce protestu, kdyby lidi, kteří nepřišli, vydával za stoupence vlády. Požadavek může zaznít důrazně i bez tvrzení, že ho sdílí celá země.

O čem může člověk rozhodnout sám

Před demonstrací pomáhá vědět, kdo ji svolává, co konkrétně žádá a proč mi stojí za to přijít. Můj důvod se nemusí krýt se vším, co si od akce slibuje pořadatel. Na místě se pak můžu zeptat: K čemu se teď přidávám? U jednoho hesla se můžu ozvat, u jiného mlčet. Když se situace vyhrotí a přestanu se cítit bezpečně, můžu odejít. Nemusím se za to před ostatními obhajovat.

Společný hlas má sílu právě proto, že se k němu lidé mohou připojit z vlastního rozhodnutí. Mohou si navzájem dodat odvahu k něčemu, co by sami neudělali. A pořád může být pravda, že člověk vedle mě přišel z jiného důvodu, že v něčem nesouhlasí a že domů odchází s jiným názorem. Na to má právo i uprostřed plného náměstí.

Přinesl vám tento článek něco užitečného?

Pokud chcete podpořit vznik dalších článků, videí a projektů, můžete Projekt 23 symbolicky pozvat na kafe.

Potřebuješ pomoc?

Asistenční linka

Vyslechneme tě a probereme, co dál a na koho se obrátit.

Když telefon nezvedneme, zkusíme ti zavolat zpátky.

Volat na linku

AI CHAT 23

Prober s umělou inteligencí, co řešíš. Chat slouží i jako rozcestník pomoci: podle potřeby předá tvůj kontakt někomu z našeho týmu.

Otevřít chat

Mapa pomoci

Kontakty na pomoc podle místa a situace.

Mapa pomoci · připravujeme