Když je vztek označený za přecitlivělost
Ženský vztek může být někdy slyšen jinak než mužský, ale výzkum není jednotný. Záleží na situaci, moci, formě i očekávání posluchačů.
Příspěvky
Podrobné filtry
Jak se dívka učí být milá a nezabírat moc prostoru
Ohleduplnost může být síla. Když se však stane podmínkou přijetí, může dívka začít zmenšovat potřeby, hlas i nesouhlas.
Které emoce jsou u dívek „v pořádku“
Nálepka „emocionální“ neříká jen, co člověk prožívá. Často také hodnotí, zda jeho projev okolí považuje za přiměřený a příjemný.
Jak vytvořit prostor, kde se nemusí nic dokazovat
Bezpečí nevzniká výzvou „řekni mi všechno“. Vzniká z opakovaných reakcí, které respektují tempo, volbu a zároveň nepřehlížejí ohrožení.
Proč žádost o podporu může působit jako ztráta kontroly
Vyhledat pomoc není jen otázka odvahy. Do rozhodnutí vstupuje soběstačnost, důvěra, minulá zkušenost i to, zda je pomoc vůbec dostupná a srozumitelná.
Co mlčení dělá s přátelstvím a partnerstvím
Mlčení nemusí znamenat nezájem. Když však druhý dlouhodobě neví, co se děje, vztah musí nést více domýšlení, nejistoty a osamělosti.
Když je vidět hlavně vztek
Vztek není automaticky skrytý smutek a agrese není jeho synonymum. Přesné rozlišení pomáhá porozumět situaci i držet odpovědnost za chování.
Když emoce jsou, ale chybějí pro ně slova
„Nevím“ nemusí znamenat nezájem ani lež. Někdy člověk prožívá hodně, ale teprve hledá způsob, jak zachytit situaci, tělo a potřebu.
Proč je před partou někdy bezpečnější mlčet
Člověk může toužit po blízkosti a přesto před skupinou všechno obrátit ve vtip. Rozhoduje důvěra, postavení i cena otevřenosti.
Jak se kluk učí, které emoce jsou „dovolené“
Pravidlo „buď silný“ nevytvoří jediná věta. Vzniká z mnoha reakcí, vzorů a zkušeností s tím, co okolí přijme a co potrestá.
Cítit není totéž jako dát emoci najevo
Méně slov, slz nebo výrazů neznamená méně emocí. Mezi prožitkem a tím, co ukážeme okolí, leží několik různých kroků.
V Říčanech s MARTINEM K.
Třetí část příběhu Martina K., tak jak jej zaznamenal Projekt 23.
Jak vrátit odpovědnost dospělým
Nestačí dítěti dovolit říkat ne. Dospělí musí konkrétně převzít práci, rozhodování a oporu, které na něm dosud stály.
Když se stará role ozývá v dospělých vztazích
Zvyk nést odpovědnost za druhé se může vracet v partnerství, přátelství i rodičovství. Není to však diagnóza osobnosti ani rozsudek nad budoucností.
Co dlouhodobá odpovědnost bere z dětství
Nepřiměřená rodinná role se může promítat do spánku, školy, odpočinku, přátelství i psychické pohody. Následky však nejsou u všech stejné.
Láska a únava se navzájem nevylučují
Dítě může svou rodinu milovat, být na pomoc hrdé a zároveň cítit únavu, vztek či nespravedlnost. Jedna pravda neruší druhou.
Bezproblémové dítě, jehož potřeby nejsou vidět
Klid, výkon a samostatnost neprozradí, kolik zátěže dítě nese. Dospělí potřebují vidět podmínky jeho života, nejen to, že všechno zvládá.
Když dítě řídí domácnost nebo péči
Vaření, tlumočení ani péče o blízkého nejsou samy o sobě parentifikací. Rozhoduje míra odpovědnosti, opora, volba a dopad na život dítěte.