Registrace má trvat dvě minuty. Formulář však dovolí pokračovat jen po volbě „muž“ nebo „žena“ a z odpovědi automaticky vytvoří oslovení pro každou další zprávu. Ještě nikdo nebyl hrubý. Přesto člověk, jehož identita do nabídky nezapadá, stojí před rozhodnutím, co vyplnit a co o sobě vysvětlovat.
Jedno políčko může skrývat několik otázek
Nebinární lidé nemají výlučně mužskou ani výlučně ženskou genderovou identitu. Genderová identita označuje vnitřní prožívání toho, zda se člověk vnímá jako muž, žena, obojí nebo jinak. Samotné označení „nebinární“ neříká, koho člověk miluje, jak vypadá, jaké má údaje v dokladech ani jak chce být oslovován.
Někdo používá mužský rod, někdo ženský, jiný hledá další způsob vyjadřování. Z označení identity proto nelze automaticky odvodit správné zájmeno. V běžném kontaktu pomůže krátká otázka na oslovení, položená v soukromí, a respektování odpovědi. Není kvůli tomu potřeba vyžadovat osobní historii.
Jedna věc je údaj vedený státem. Jiná je informace potřebná pro konkrétní zdravotní péči. Další je oslovení v e-mailu a odlišnou otázkou je údaj v průzkumu. Otázka „pohlaví“ bez vysvětlení účelu nechává na člověku, aby uhodl, na kterou z těchto věcí se organizace ptá. Ze stejné odpovědi přitom nelze spolehlivě zjistit všechny ostatní.
Úřední evidence a pozdrav v e-mailu nejsou totéž
Některé české evidence vycházejí ze zákona. Například Ministerstvo vnitra vysvětluje, že struktura rodného čísla souvisí s datem narození a pohlavím jeho nositele. Organizace, která takový údaj oprávněně potřebuje, nemůže jeho předepsanou podobu jednoduše nahradit volným popisem identity.
Z toho ale neplyne, že má právní údaj určovat každé další oslovení. Požadavek uvést jméno pro úřední úkon je jiná otázka než jméno na jmenovce účastníka kurzu. U každého použití je potřeba zjistit, co je povinné a kde může organizace zvolit vlastní postup. Dohoda o běžném oslovení sama nemění úřední záznam ani doklad.
Podobně v ordinaci nelze z nebinární identity vyčíst, jaké vyšetření člověk potřebuje. Pro péči mohou být důležité konkrétní obtíže, léky nebo tělesné okolnosti. Ty patří do rozhovoru se zdravotníkem a příslušné dokumentace, nikoli automaticky na seznam, z něhož se pacienti vyvolávají v čekárně.
K čemu prodejce jízdenky potřebuje oslovení?
Ochrana osobních údajů vychází mimo jiné ze zásady minimalizace: organizace má shromažďovat jen údaje potřebné pro daný účel. Nestačí, že kolonku obsahoval starší formulář nebo že se odpověď jednou může hodit. Úřad pro ochranu osobních údajů také vysvětluje, že pro různé účely zpracování musí existovat odpovídající právní důvod.
Konkrétní hranici ukázal případ francouzského prodejce jízdenek SNCF Connect, který vyžadoval oslovení „pan“ nebo „paní“. Soudní dvůr EU v lednu 2025 rozhodl, že sběr tohoto údaje pro přizpůsobení obchodní komunikace zákazníkovi není objektivně nezbytný ke splnění smlouvy o železniční přepravě. Podle oficiálního shrnutí rozsudku lze zákazníka oslovit i obecně, bez předpokladu jeho genderové identity.
Rozhodnutí se týká konkrétního účelu sběru při prodeji jízdenek. Neznamená, že se údaj o pohlaví musí odstranit ze všech českých evidencí. Pro tvůrce formuláře však přináší užitečnou otázku: potřebujeme tuto odpověď k poskytnutí služby, nebo jsme si jen zvykli z ní sestavovat pozdrav?
Kam se údaj dostane po odeslání
Představme si přihlášku na kurz. Pořadatel chce zaslat potvrzení a připravit jmenovku. Přihláška ale povinně zjišťuje pohlaví a propojí odpověď s oslovením v e-mailu, seznamem pro lektora i veřejným profilem. Jedna volba tak ovlivní několik situací, které mají odlišný účel a různé publikum.
Úprava může začít vypuštěním nepotřebné otázky a jednoduchým pozdravem „Dobrý den“. Pokud se hodí jméno na jmenovku, lze se zeptat přímo na ně a ukázat, kde bude vidět. U údajů potřebných pro smlouvu nebo jinou povinnost se zvlášť vysvětlí jejich účel. Není nutné z každé žádosti o jiné oslovení vytvářet záznam o genderové identitě.
Ani přidání možnosti „jiné“ samo problém nevyřeší. Systém může údaj dál převádět na jednu ze dvou původních hodnot nebo jej zbytečně ukazovat okolí. Možnost „nechci uvést“ zase slibuje volbu, kterou musí respektovat i další krok registrace. Zkouška formuláře proto končí až u výsledné zprávy, účtu či jmenovky, ne u úspěšného odeslání.
Opakované vysvětlování má svou cenu
Jedno nevhodné oslovení lze rychle opravit. Když se ale podobná situace vrací ve škole, v práci a u poskytovatelů služeb, může člověk před každým kontaktem zvažovat, zda se ozvat. Oprava může znamenat další otázky nebo odhalení identity před někým, komu ji sdělit nechce. Mlčení proto samo nepotvrzuje, že mu nastavení vyhovuje.
V evropském online průzkumu FRA z roku 2023 uvedlo 51 % nebinárních a genderově rozmanitých respondentů zkušenost s diskriminací v předchozím roce. Šlo o dobrovolně zapojené respondenty, nikoli reprezentativní vzorek všech nebinárních lidí v Česku. Výsledky a metodika FRA popisují širší zkušenost; neměří samotné formuláře ani neprokazují příčinu potíží konkrétního člověka.
Při řešení chyby pomůže soukromá domluva místo veřejného vysvětlování. To, že někdo používá určité jméno mezi přáteli, nemusí znamenat, že ho chce bez upozornění zobrazit rodině nebo celému pracovišti. Rozhodování podle prostředí rozvíjí článek Coming out není jeden rozhovor.
Co udělat, když formulář nepustí dál
Člověk může požádat provozovatele o vysvětlení, proč je pole povinné, k čemu odpověď slouží a zda lze registraci dokončit jinak. Pomůže popsat konkrétní překážku: „Bez volby oslovení mě formulář nepustí dál. Potřebuji dokončit přihlášku a v komunikaci používat toto jméno.“ Rozsah osobního vysvětlení lze přizpůsobit tomu, co je pro řešení skutečně potřeba.
Pro další jednání je užitečné uchovat znění otázky, chybovou hlášku a odpověď podpory. Při podezření na nepřiměřené nakládání s osobními údaji lze kontaktovat organizaci, případně jejího pověřence, pokud ho má. Podezření na diskriminaci lze konzultovat s ombudsmanem. Právní posouzení závisí na konkrétním zacházení, důvodu a oblasti života, v níž se odehrálo.
Organizace by měla nabídnout konkrétní další krok a určit, kdo problém vyřeší. Věta „systém to neumí“ sama neodpovídá na otázku, zda je sběr oprávněný. Úřad pro ochranu osobních údajů připomíná, že ani použití systému od externího dodavatele nezbavuje správce odpovědnosti za zpracování údajů.
Dobře navržený postup dovolí vyřídit běžnou věc s potřebnými údaji a srozumitelným vysvětlením. Člověk pak nemusí při každé přihlášce znovu obhajovat, proč se do připravených kolonek nevejde.
