„Jemu můžu říct všechno.“ Když blízký člověk takhle mluví o chatbotu, může to zaskočit. Možná máte strach, že se uzavírá. Možná vás bolí, že se svěřuje aplikaci, zatímco vy byste mu rádi pomohli. Snadno pak přijde výtka nebo příkaz, aby ji smazal.
Než začnete navrhovat změny, zkuste zjistit, co v těch rozhovorech nachází. Může jít o dostupnost v noci, klidné odpovědi nebo možnost vyslovit něco, za co se před lidmi stydí. Podle toho můžete hledat, s čím mu dokážete pomoci.
Ptejte se na konkrétní zkušenost
Vyberte chvíli, kdy na sebe máte čas. Místo série otázek položte jednu a nechte druhého odpovědět: „Kdy ti ten rozhovor naposledy pomohl?“ nebo „Stalo se, že tě odpověď znejistila?“ Zajímejte se i o to, co se dělo potom.
Nespěchejte k vyvracení každé zmínky o „kamarádovi“. Můžete se dozvědět, že chatbot pomáhá s učením, ale také že se mu člověk svěřil s něčím, co před vámi dosud tajil. Pokud uslyšíte kritiku vlastní reakce, zkuste ji nejprve vyslechnout. „Když jsi to minule zlehčil, už jsem nevěděl, jak se k tomu vrátit“ je informace o vašem rozhovoru, se kterou můžete něco udělat.
APA doporučuje rodičům zůstat zvídaví, seznamovat se s nástroji společně s dospívajícími a mluvit o jejich přínosech i rizicích. Pokud máte obavu, pojmenujte ji tak, aby bylo jasné, z čeho vychází: „Všimla jsem si, že několikrát tento týden usínáš nad ránem a do školy vstáváš úplně vyčerpaný.“
Ověřujte radu, na které záleží
U důležité odpovědi se společně zastavte. Z čeho chatbot vychází? Co o situaci neví? Kdo může navržený postup posoudit? U zdravotních potíží to může být lékař nebo psycholog; při sporu s kamarádem je potřeba znát také to, co se mezi lidmi skutečně stalo.
Sebejistý tón ani citovaný zdroj nezaručují správnost. APA v průvodci používáním AI doporučuje zdravotní informace ověřovat s odborníkem a při probíhající péči mluvit také o radách, které člověk z chatu čerpá.
Můžete se shodnout na konkrétním dalším kroku: před změnou léčby zavolat ošetřujícímu lékaři nebo se k důležitému rozhodnutí vrátit s někým, kdo situaci zná. Odborníkovi lze přinést jednu odpověď, která člověka ovlivnila, a vysvětlit, co podle ní udělal nebo zvažuje.
Domluvte se, co potřebujete vidět
Rodič může ze strachu chtít přečíst celý archiv. Nejdřív však pomůže vysvětlit, co potřebuje zjistit: zda chatbot dítě nabádá k nebezpečnému jednání, vyvolává vinu při odchodu nebo požaduje citlivé údaje. Dospívající může ukázat příslušnou odpověď a zbytek osobního rozhovoru si ponechat pro sebe.
Společně můžete projít věkové podmínky služby, upozornění, paměť a možnosti odstranění dat. Ptejte se, co jednotlivá nastavení znamenají. Vypnutí paměti není totéž co vymazání historie; rozdíly vysvětluje článek Co si chatbot pamatuje a co uchovává služba.
Máte-li obavu o život či zdraví nebo podezření na násilí či zneužívání, může být potřeba zapojit další lidi. Pokud je to možné, řekněte předem, co uděláte a proč: „Mám strach, že si ublížíš. Zavolám teď pomoc a zůstanu s tebou.“ Neslibujte, že závažné ohrožení za všech okolností zůstane mezi vámi.
Ochranu mají zajišťovat i provozovatelé. UNICEF v doporučeních pro firmy požaduje ochranu soukromí dětí už ve výchozím nastavení, dostupné hlášení škodlivých odpovědí a postupy pro krizové situace. Tyto úkoly nemůže za provozovatele vyřešit rodinná domluva.
Nabídněte pomoc, kterou lze přijmout
„Měl bys víc chodit mezi lidi“ nechává většinu práce na člověku, kterému se už teď nedaří. Konkrétní nabídka může znít: „Mám teď chvíli, chceš, abych jen poslouchal?“ nebo „Můžeme spolu napsat psychologovi. Chceš pomoct i s hledáním kontaktu?“
Domluvte také, co bude následovat. Pokud dnes nemáte čas, nabídněte jiný konkrétní termín, který dodržíte. Když pomoc přesahuje vaše možnosti, můžete podpořit první telefonát nebo doprovodit blízkého na konzultaci. Po špatné zkušenosti s jedním člověkem pomozte hledat další kontakt.
Pokud se sami svěřujete AI a chcete začít mluvit s někým dalším, můžete říct: „Potřebuji ti něco sdělit. Nejdřív mě prosím vyslechni, pak se domluvíme, co dál.“ Nemusíte hned popsat všechno, co jste v chatu probírali.
Změny, kterých si lze všimnout v běžném dni, rozebírá článek Co kvůli rozhovorům s AI odkládáš?.
Při ohrožení jednejte hned
Pokud člověk mluví o sebevraždě nebo máte obavu, že si chce ublížit, zeptejte se přímo. Můžete říct: „Máš teď myšlenky na sebevraždu?“ NÚDZ doporučuje tyto myšlenky brát vážně, naslouchat a pomoci zajistit odbornou podporu. Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví volejte v Česku 155 nebo 112. Pokud jste spolu a je to bezpečné, zůstaňte s člověkem do příchodu pomoci. Věci, kterými by si mohl ublížit, odstraňte z dosahu jen tehdy, pokud to můžete udělat bezpečně.
Jestli jste v kontaktu na dálku, zjistěte, kde se nachází, a předejte dostupné údaje záchranářům. Pokud je to možné, zůstaňte s ním na telefonu nebo v kontaktu přes zprávy a zapojte někoho, kdo za ním může přijít. Pokud se kontakt přeruší, s voláním pomoci nečekejte na další zprávu. V naléhavé situaci nečekejte ani na radu chatbota.
Pro děti a studenty do 26 let je zdarma a nonstop dostupná Linka bezpečí 116 111, pro dospělé Linka první psychické pomoci 116 123. Na krizovou linku se můžete obrátit také tehdy, když máte o někoho strach a potřebujete se poradit, jak mu pomoci.
Rychlou lidskou pomoc vyhledejte i tehdy, když je člověk výrazně zmatený, ztrácí kontakt s realitou nebo se jeho stav prudce zhoršuje. Podstatné je zajistit jeho bezpečí. Rozbor toho, jakou roli v situaci hrála AI, může přijít později.
