Bolest po úrazu ustoupila, ale lék v zásuvce zůstal. Vyhodit ho je člověku líto: co když se někdy bude hodit?
U předepsaného opioidu má taková zásoba zvláštní háček. Lék byl určený konkrétnímu člověku pro konkrétní léčbu. Když už pro ni není potřeba, stojí za to rozhodnout, co s ním bude dál. Nejdřív ale musí být jasné, zda jde opravdu o nepotřebný zbytek, nebo o přípravek, který člověk stále užívá podle léčebného plánu.
Skončila bolest, nebo také léčba?
Opioidy jsou jednou ze skupin léků používaných k tlumení bolesti. Ne každý přípravek proti bolesti mezi ně patří. Jestli si nejste jistí, co máte doma, začněte názvem na obalu a zeptejte se lékárníka. Z množství, které zůstalo v balení, se nedá určit, zda má člověk v léčbě pokračovat.
Po krátké akutní léčbě může část léku zbýt, protože už jej pacient podle domluveného postupu nepotřebuje. Jiná situace je pravidelné užívání nebo nejasná instrukce, kdy skončit. V takovém případě kontaktujte lékaře, který léčbu vede. Pravidelnou léčbu náhle neukončujte a dávky sami neměňte kvůli tomu, že chcete uklidit lékárničku. Po prudké změně mohou vzniknout odvykací potíže a zhoršit se bolest.
Při rozhovoru pomůže jednoduchá otázka: „Tento lék mi ještě zbývá. Patří dál k mé léčbě, a pokud ano, jaký je další plán?“ Připravte si název, skutečný způsob užívání a současné potíže. Podrobněji souvislosti pravidelného užívání vysvětluje článek Opioid tlumí bolest. Co znamenají potíže po vynechané dávce?.
Pro příště chybí jedna podstatná věc
Schovat lék může působit úsporně a prakticky. Zvlášť když si člověk pamatuje bolest i obtížné shánění pomoci. Jenže nové potíže mohou mít jinou příčinu a mezitím se mohou změnit další užívané léky i zdravotní stav. Zbytek původně předepsaného léku nenahradí posouzení nové bolesti. Pro případ, že se potíže vrátí, je užitečnější mít domluvené, koho kontaktovat, než si sám obnovit dřívější léčbu.
V kanadské studii z akutní péče mělo po třech měsících zbytky opioidů doma 926 z 1495 účastníků, kteří si vyzvedli původně předepsaný lék a již opioidy neužívali. Šlo o telefonicky zjišťované údaje od dospělých po propuštění ze sedmi urgentních příjmů. Nejde o odhad českých domácností.
Ani neprošlý přípravek se nestává společnou rodinnou zásobou. Nedávejte jej partnerovi, příbuznému ani sousedovi se zdánlivě stejnou bolestí. Health Canada upozorňuje na nesdílení předepsaných opioidů: původní předpis neříká nic o bezpečnosti pro druhého člověka. Nabídnout pomoc s kontaktem na lékaře má jiný význam než nabídnout vlastní lék.
Horní police nemusí stačit
Dokud opioid potřebujete nebo než nepotřebný zbytek vrátíte, zvolte bezpečné místo mimo dohled a dosah dětí, dospívajících i návštěv. NIH doporučuje přednostně uzamčenou skříňku. Pouhé odložení výš neřeší přístup lidí, kteří na polici dosáhnou. Klíč nebo způsob otevření proto nemá být dostupný stejně snadno jako lék.
Promyslete také chvíle, kdy běžný pořádek přestává fungovat. Přijede návštěva s dítětem, někdo přespává v obýváku nebo si host odloží tašku s léky na podlahu. Domluva může být obyčejná: „Máme tu děti, dáme léky na bezpečné místo.“ Stejné pravidlo má smysl při pobytu u prarodičů. Nestačí mít doma vlastní zásuvku vyřešenou, pokud se při návštěvě přípravky ocitnou volně na stole.
Taková dohoda nemusí nikoho označovat za nezodpovědného ani podezírat z krádeže. Dospělý, který lék užívá, jej potřebuje mít dostupný pro svou léčbu; ostatním však nemá být volně k dispozici. Způsob uložení proto domluvte s ním, aby ochrana domácnosti nezabránila potřebné péči.
Do lékárny můžete ještě před expirací
Pokud už přípravek není potřeba pro domluvenou léčbu, není nutné čekat, až projde. SÚKL uvádí, že nepoužitelné léky musí každá lékárna bezplatně převzít. Patří sem i nespotřebované zbytky. Není tedy potřeba hledat jedinou zvláštní sběrnou lékárnu ani tu, kde jste lék původně vyzvedli.
Léky nevyhazujte do domácího odpadu a nesplachujte do toalety. V lékárně je předejte podle místních pokynů; při nejistotě se zeptejte personálu. Nechte stranou přípravky, které k probíhající léčbě dál patří, abyste při jednom úklidu neodevzdali něco potřebného.
Praktické bývá spojit vrácení s konkrétní cestou, například při nejbližším nákupu. Do té doby zbytek zůstává zabezpečený. Přesunutí do volně přístupné tašky u dveří by pouze změnilo místo, kde se k němu někdo může dostat.
Když mohlo dítě lék spolknout
Při podezření na požití nečekejte, zda se dítěti udělá špatně. Ihned volejte Toxikologické informační středisko na 224 919 293 nebo 224 915 402. Linky fungují nepřetržitě. Připravte obal, název léku, přibližný čas a možné množství, věk a hmotnost dítěte. Co nevíte, řekněte; hledání přesného údaje nemá zdržovat telefonát. Bez pokynu odborníka nevyvolávejte zvracení ani nezkoušejte domácí léčbu.
Pokud dítě nebo dospělý nereaguje, jde obtížně probudit, dýchá nenormálně nebo máte obavu ze závažného stavu, volejte rovnou 155. Toxikologická konzultace nesmí odložit záchrannou službu. Popište místo a to, co vidíte, a řiďte se pokyny operátora k první pomoci.
Vrácením nepotřebného zbytku neztrácíte nárok na pomoc s další bolestí. Jen oddělujete lék určený pro ukončenou léčbu od péče, kterou může vyžadovat nová situace.
