„Takhle nevypadám. Bude se mnou vůbec někdo chtít být?“ Srovnání s člověkem na obrazovce může během chvíle přerůst v obavu z budoucího vztahu. Už nejde jen o vzhled, ale také o strach z odmítnutí nebo posměchu. Podkladem pro takový soud přitom může být jediný záběr, který o běžných tělech a vztazích říká velmi málo.
Pornografie neurčuje, jak máš vypadat. I když některý vzhled vídáš opakovaně, jeho četnost na obrazovce není měřítkem toho, co je běžné mezi lidmi. A už vůbec z ní nepoznáš, co od vztahu očekává konkrétní člověk, který se ti líbí.
Jak se z jednoho vzhledu stane měřítko
Znáš rozdíl mezi náhodnou momentkou a fotkou, kterou si někdo vybere na profil. O podobě obrazu rozhoduje úhel, světlo i okamžik pořízení. U profesionálního natáčení k tomu přistupuje výběr účinkujících, příprava scény a střih. Ani záznam označený jako amatérský však není náhodným vzorkem všech lidí. Ukazuje jen ty, kdo se v něm objevují, a to způsobem, který kamera zachytí.
Své tělo naproti tomu znáš v pohybu, při únavě, ráno po probuzení i ve chvílích, kdy se ti vlastní vzhled líbí. Když si z toho všeho vybereš právě okamžik největší nejistoty a porovnáš ho s připraveným záběrem druhého člověka, snadno přehlédneš, jak rozdílné podmínky srovnáváš.
Tělo navíc na obrazovce nemusí být nijak upravené, aby se z něj stalo nepřiměřené měřítko. Stačí přejít od „tenhle člověk vypadá takto“ k „takhle má vypadat každý“. V tu chvíli už jednomu vzhledu přisuzuješ platnost, kterou nemá.
Když začneš přemýšlet hlavně o tom, co je na tobě špatně
Při srovnávání může pozornost uvíznout u jedné části těla. V zrcadle pak hledáš hlavně její nedostatky. Nebo se bojíš blízkosti předem, protože čekáš, že si druhý člověk všimne přesně toho, co vadí tobě. Takové očekávání může být tíživé, i když ti nikdo nic podobného neřekl.
Přehled 26 studií našel souvislosti mezi sledováním pornografie a horším hodnocením vlastního těla, výsledky ale nebyly jednotné. Vycházel převážně z dospělých a většina studií sledovala účastníky pouze v jednom období. Z těchto dat tedy nepoznáme, zda pornografie nejistotu vyvolala, zda lidé s nejistotou častěji vyhledávali pornografii nebo jakou roli hrály další okolnosti. Výsledky dospělých také nelze jednoduše přenést na dospívající.
Novější kanadská studie dospívajících zjistila souvislost mezi očekáváním, že vlastní intimní život bude odpovídat pornografii, a nižším hodnocením vlastní tělesné přitažlivosti. I ona zachytila jediný časový okamžik. Ukazuje tedy společný výskyt těchto zkušeností, nikoli to, která způsobila druhou. Pro tebe je užitečné sledovat především to, co srovnávání dělá s tvým každodenním životem.
Co můžeš při srovnávání změnit
Zkus si všimnout, kdy tě napadlo „nejsem dost“. Bylo to po nějakém videu, po poznámce spolužáka, nebo ve chvíli, kdy už ti bylo mizerně? Můžeš se zamyslet i nad tímto:
- Podle čeho právě hodnotím své tělo a odkud to měřítko pochází?
- Co o očekávání druhého člověka opravdu vím a co si jen domýšlím?
- Mluvím o sobě tvrději než o někom blízkém?
- Přicházím kvůli obavám ze vzhledu o setkání s lidmi nebo činnosti, na které se jinak těším?
Když si všimneš, že tě určitý obsah opakovaně vtahuje do nepříjemného porovnávání, můžeš ho zavřít, přestat vyhledávat nebo si od něj dát pauzu. Zkus se v tu chvíli věnovat něčemu, co po tobě nevyžaduje posuzování vzhledu, třeba hudbě nebo setkání s kamarádem. Cílem není přinutit se okamžitě své tělo milovat. Pro začátek může stačit chvíli ho nehodnotit.
Kdy si říct o pomoc a jak začít
Pokud se myšlenky na vzhled stále vracejí, vyčerpávají tě nebo se kvůli nim vyhýbáš lidem, řekni o tom někomu, komu důvěřuješ. Může to být rodič, jiný blízký dospělý nebo školní psycholog. Nemusíš umět vysvětlit, proč to začalo. Stačí třeba: „Poslední dobou pořád řeším, jak vypadám. Už se kvůli tomu vyhýbám věcem, které mě dřív bavily. Potřebuju s tím pomoct.“
Když zatím nevíš, na koho se obrátit, dětem a studujícím do 26 let je zdarma, anonymně a nepřetržitě dostupná Linka bezpečí na čísle 116 111.
Ve vztahu máš právo na respekt i ve dnech, kdy se ti vlastní tělo nelíbí. Pokud tě někdo ponižuje nebo tlačí do změn vzhledu podle člověka z videa, problémem je takové zacházení. Nemusíš si přijetí zasluhovat podobností s cizím záběrem.
