Otevřeš odkaz, který vypadal obyčejně, a objeví se sexuální obsah. Nebo ti spolužák podá telefon, aniž řekne, co na něm uvidíš. Podobná situace může nastat ve skupinovém chatu, mezi doporučenými videi i na zařízení, které před tebou používal někdo jiný. O tom, zda se chceš dívat, se tě nikdo nezeptal.
Můžeš stránku nebo aplikaci zavřít, odložit zařízení nebo odejít. Když ti něco ukazuje druhý člověk, můžeš říct: „Nechci to vidět.“ Nemusíš čekat, až video skončí, ani vysvětlovat, proč odcházíš.
Pocity se mohou měnit i po zavření stránky
Může přijít odpor, rozpaky, zvědavost, smích, zmatek nebo skoro nic. Pocity se mohou i vystřídat: něco tě nejdřív zaujme a nepříjemně ti začne být až později. Ani tělesná reakce sama neznamená, že jsi chtěl obsah vidět nebo zobrazenou situaci zažít.
Po zavření stránky mohou zůstat otázky. Je tohle běžné? Očekávají to lidé od sebe? Jak vysvětluje článek Pornografie vypadá jako sex. Proč přesto není návod?, záznam neukazuje všechny souvislosti a neurčuje, co máš chtít ty. Na tělo nebo vztahy se můžeš zeptat přímo; k otázce nemusíš přikládat odkaz na to, co tě zaskočilo.
Rozhovor může začít jednou větou
Zkus třeba: „Na internetu se mi ukázalo něco sexuálního a není mi z toho dobře.“ Nebo: „Někdo mi ukázal video. Nechci ho popisovat, ale potřebuju si o tom promluvit.“ Pro první orientaci je užitečné říct, kde se obsah objevil, zda byl zapojen další člověk a jestli po tobě něco chce. Podrobnosti o zobrazeném jednání nejsou podmínkou, aby ti někdo pomohl.
Dospělý, kterému důvěřuješ, může být rodič, jiný příbuzný, učitel nebo školní psycholog. Pokud tě první člověk obviní, zlehčí situaci nebo tě nevyslechne, zkus oslovit dalšího. Můžeš také požádat kamaráda, aby tě doprovodil.
V rozhovorech eSafety s 32 australskými dospívajícími ve věku 16 až 18 let účastníci popisovali nechtěná setkání jako nepříjemná a žádali otevřenou diskusi i srozumitelné vzdělávání. Jde o zkušenosti této malé skupiny. Vlastní zážitek nemusíš poměřovat s tím, jak silně reagoval někdo jiný.
Když ti někdo obsah posílá a tlačí na tebe
Někdo ti může obsah posílat opakovaně, vyžadovat reakci, nutit tě do dalšího kontaktu nebo trvat na tom, že to zůstane tajemství. Řekni o tom důvěryhodnému dospělému co nejdřív. Na další zprávu ani výhrůžku čekat nemusíš.
Kontakt nemusíš prodlužovat ani z druhého člověka dostávat přiznání. Pokud je to bezpečné, zachovej dostupné textové zprávy a údaje o účtu. Sexuální obrázky či videa kvůli dokazování nestahuj, nekopíruj ani nepřeposílej; nevytvářej ani snímek obrazovky, na kterém by byly vidět. Dospělému můžeš situaci popsat nebo ukázat samotný text komunikace. Další postup nabízí článek Kontakt začíná být nebezpečný. Co teď?.
S nahlášením a zablokováním účtu ti může pomoci dospělý. Pokud se ale bojíš nebezpečné reakce člověka, který tě zná, nejprve s dospělým nebo odbornou linkou promysli bezpečný postup. Při bezprostředním nebezpečí, například když ti někdo hrozí útokem a je poblíž, volej 158 nebo 112. Ukládání zpráv nesmí zdržet přivolání pomoci.
O pomoc můžeš požádat i později
Možná jsi zpočátku zážitek neřešil a až později se ti obraz začal vracet. Pokud tě trápí, špatně kvůli němu spíš nebo se bojíš člověka, který obsah poslal, řekni to někomu, komu důvěřuješ. Pomoc můžeš vyhledat i tehdy, když si zatím jen potřebuješ ujasnit, co se stalo.
Když nevíš, s kým začít, můžeš zavolat na Linku bezpečí 116 111. Pro děti a studenty do 26 let je zdarma, anonymní a dostupná nonstop. Na webu najdeš i aktuální časy chatu. Můžeš začít stejnou větou jako v rozhovoru s dospělým a dodat, co teď potřebuješ: uklidnit se, položit otázku nebo najít způsob, jak zastavit nepříjemný kontakt.
