Před plánovaným císařským řezem se dá mluvit o anestezii, bolesti i prvním vstávání. Patří do stejného rozhovoru také obava z toho, jak se ženě povede psychicky?
Zpráva o léku, který by mohl snížit riziko poporodní deprese už při operaci, přináší pochopitelnou naději. Zvlášť ženě, která depresi dříve zažila nebo se necítí dobře už během těhotenství. Ketamin a příbuzný esketamin se v této souvislosti skutečně zkoumají. Mezi slibným výsledkem a nabídkou vhodnou pro konkrétní ženu ale zůstává několik důležitých otázek.
Proč se zkoumá právě lék používaný při anestezii?
Ketamin je známý z anestezie a tlumení bolesti. Má ale také místo ve výzkumu a léčbě deprese. To umožňuje položit další otázku: mohl by lék podaný kolem porodu ovlivnit i pozdější psychické obtíže?
V některých pokusech dostaly ženy ketamin či esketamin nitrožilně kolem císařského řezu, jinde byl součástí pooperačního tlumení bolesti. Nešlo vždy o stejný přípravek ani stejný způsob podání. Esketamin je jednou ze dvou zrcadlových forem molekuly ketaminu; běžný ketamin obsahuje obě. Výsledky proto nelze libovolně přenášet mezi nimi nebo na jinou cestu podání.
Podstatný je i účel. Lék použitý kvůli anestezii není automaticky léčbou deprese a jeho přítomnost při operaci sama neznamená, že žena dostala ověřenou psychiatrickou prevenci. Stejná látka může být předmětem různých klinických otázek.
Méně příznaků krátce po porodu. A co pozdější deprese?
Přehled publikovaný v dubnu 2026 v časopise Cureus spojil šest randomizovaných studií s celkem 1 832 ženami po plánovaném císařském řezu. Randomizace znamená, že se ženy do skupin rozdělovaly náhodně. Pět studií pocházelo z Číny a jedna z Íránu. Souhrnný výsledek ukazoval mírně nižší skóre depresivních příznaků při podání ketaminu či esketaminu.
Výzkumníci pro toto srovnání vybírali měření mezi třetím a čtrnáctým dnem po operaci. Používali EPDS, dotazník zachycující depresivní příznaky v období kolem porodu. Výsledek říká, jak se v tomto časném okně lišilo skóre skupin. Sám neříká, kolika ženám lék zabránil v rozvoji klinicky diagnostikované deprese o několik týdnů později.
To není slovíčkaření. Krátce po porodu se mohou překrývat bolest, vyčerpání a kolísání nálady s příznaky onemocnění, které vyžaduje léčbu. Časné obtíže si zaslouží pozornost, ale jediné měření ještě nepopisuje další průběh.
Přehled navíc spojuje různé režimy podání a nevyhodnocuje souhrnně bezpečnost pro ženu a dítě. V jeho textu, tabulkách a označení měřicích dnů jsou nesrovnalosti. Výsledek je důvodem pokračovat ve výzkumu; pro rozhodnutí nabídnout stejnou prevenci každé rodičce takový podklad nestačí.
Jiná studie sledovala i depresi na konci šestinedělí
Bylo by ovšem nepřesné říct, že celý výzkum stojí pouze na časném dotazníku. Randomizovaná studie v BMJ z roku 2024 zahrnula 364 žen v pěti čínských centrech. Všechny měly zvýšené depresivní příznaky už před porodem. Zahrnuty byly vaginální i císařské porody.
Ženy dostaly po porodu esketamin nebo placebo. 42. den po porodu vědci hodnotili také depresivní epizodu pomocí strukturovaného diagnostického rozhovoru. V doplňkové analýze všech původně zařazených žen vyšel její podíl přibližně na 8 % v esketaminové a 25 % v kontrolní skupině. Chybějící výsledky přitom doplnili způsobem méně příznivým pro esketamin: u dvou žen v této skupině předpokládali depresi a u jedné ženy v kontrolní skupině její nepřítomnost.
Ženy s poruchou nálady už před těhotenstvím studie vyloučila a většina účastnic měla mírné příznaky během těhotenství. Výsledek proto přímo neodpovídá na otázku prevence návratu dřívější deprese ani na otázku účinku u závažnějších obtíží.
Pokles výskytu depresivních epizod je důležitý příznivý nález. Platí ale pro konkrétně vybranou skupinu a podmínky pokusu. Neodpovídá sám na otázku, co podání přinese ženě bez příznaků před porodem, a nepopisuje dlouhodobý průběh po tomto sledování. Častější byly také přechodné neuropsychiatrické nežádoucí příhody, například závratě nebo změny vnímání.
Rozdíl mezi studiemi tedy není jen v počtu účastnic. Záleží na tom, které ženy do nich vstoupily, kdy lék dostaly a zda vědci sledovali skóre příznaků, překročení hranice v orientačním dotazníku nebo klinicky posouzenou depresi.
Přínos musí obstát vedle nežádoucích účinků
Při zavádění preventivního postupu se neptáme jen, zda může někomu pomoci. Potřebujeme vědět také, koho má smysl léku vystavit, kdo z něj užitek mít nemusí a jaké obtíže může podání přinést. Jinak se rozhoduje u ženy s výrazným rizikem a jinak při nabídce všem ženám podstupujícím operaci.
Přechodný nežádoucí účinek není automaticky zanedbatelný. Změny vnímání nebo závrať krátce po narození dítěte mohou být nepříjemné, i když odezní. Výzkum proto musí zachytit nejen počet depresivních epizod, ale také zkušenost ženy a potřebný zdravotnický dohled.
Samostatnou otázkou je kojení a stav novorozence. Příznivý výsledek na škále nálady není dokladem bezpečnosti všech režimů podání pro dítě. Ani údaj o jednom přípravku nelze vztáhnout na všechny ostatní. Rozhodování vyžaduje znát konkrétní lék, způsob a dobu podání, další medikaci i zdravotní stav matky a dítěte.
Co z toho zatím plyne pro českou porodnici?
Ketamin není v českém zdravotnictví neznámou látkou. SÚKL ve svém dokumentu z března 2026 uvádí i porodnické anestetické použití za stanovených podmínek. Tento dokument ale nepopisuje program prevence poporodní deprese. Znalost léku v anestezii a ověřené preventivní použití jsou dvě různé věci.
Stejně tak nelze přenést na porodnický pokus registraci nosního spreje Spravato. Jeho evropská informace o přípravku uvádí konkrétní psychiatrické indikace a podávání pod dohledem. Plošná prevence poporodní deprese mezi nimi není. Jde ovšem o tento sprej, nikoli o regulační pravidlo pro každé nitrožilní podání ketaminu.
Český psychiatrický doporučený postup při poporodní depresi pracuje s psychoterapií a podle závažnosti s antidepresivní léčbou zohledňující kojení. Rutinní ketaminovou prevenci kolem císařského řezu nepopisuje. To nedokazuje, že ji v Česku nikdo nezkoumá nebo že je zakázaná. Znamená to, že zahraniční výsledek nelze představit jako zavedenou nabídku každé české porodnice.
Co má pokračovat i po propuštění
Při předporodní konzultaci může zaznít například: „Depresi už jsem zažila a mám strach z období po porodu. Kdo se mnou probere možnosti a kdo se mnou bude v kontaktu po propuštění?“ Tato otázka má smysl i tehdy, když se ketamin vůbec nezvažuje. Odpověď má zahrnovat konkrétní kontakt a postup při zhoršení, ne pouze ujištění, že se všechno uvidí.
NUDZ zveřejňuje informace o perinatální péči a porodnicích zapojených do programu Perinatal. U jednotlivého pracoviště je potřeba zjistit, kdo výsledek orientačního dotazníku probírá a jaká pomoc na něj může navázat. Dotazník ani jednorázové podání léku nejsou zajištěným pokračováním péče.
Pokud už žena trpí depresivními obtížemi, nemá čekat na budoucí preventivní nabídku. Českou cestu k prvnímu rozhovoru podrobněji rozebírá Čekám dítě, ale radost nepřichází. Kde hledat pomoc?, pokračování péče po narození dítěte pak Dítě má kontroly. Kdo pečuje o matku po porodu?. Při bezprostředním ohrožení nebo náhlé závažné zmatenosti je potřeba neodkladná zdravotní pomoc; při akutním ohrožení volejte 155.
Možnost předcházet depresi už kolem porodu stojí za další zkoumání. Pro ženu v české porodnici se ale skutečný přínos nepozná jen podle toho, zda se určitý lék objeví na seznamu podaných přípravků. Záleží také na tom, proč jej dostala, co jí může přinést a kdo si všimne, když se jí po návratu domů přesto přestane dařit.
