Člověk při vyšetření řekl, že ho to bolí, ale nikdo nezastavil. Jiný byl zesměšněn kvůli váze, závislosti nebo psychickým potížím. Další se dozvěděl, že jeho obavy jsou zbytečné, a později se ukázal zdravotní problém. Další objednání může provázet obava, že se něco podobného zopakuje i v jiné ordinaci.
Nedůvěra po špatné zkušenosti může být pochopitelnou ochranou. Potíž je, že vyhýbání se další návštěvě může současně oddálit péči, kterou člověk potřebuje. Nový začátek se dá opřít o konkrétní domluvu: co se bude dít, na co se chcete zeptat a jak sdělíte, že je něco příliš.
Čeho se při další návštěvě bojíte?
Strach může navazovat na bolest, chybu, diskriminaci, necitlivé sdělení nebo výkon bez pocitu kontroly. Pomáhá popsat, čeho přesně se člověk bojí: že mu neuvěří, že nebude vyslyšen při žádosti o přerušení nebo že se zopakuje konkrétní bolest.
Věta „minule jsem řekl, že mě to bolí, a nevěděl jsem, jak vyšetření přerušit“ dává novému zdravotníkovi konkrétní informaci. Můžete k ní přidat potřebu: „Chci předem vědět, co uděláte a jak vám dám najevo, že potřebuji pauzu.“ Nemusíte při objednání vyprávět celý příběh, abyste mohli tuto potřebu sdělit.
Jednu konkrétní podobu ztráty důvěry rozebírá text o situaci, kdy se rozhovor v ordinaci zúží na hmotnost. Pro příští návštěvu je užitečné vědět, která část zkušenosti se nemá opakovat a co by vám tentokrát pomohlo.
Kdy už kvůli strachu nečekat
Zrušená kontrola může přinést okamžitou úlevu. Potíž, kvůli které byla domluvena, tím ale nemusí zmizet. Pokud už jste termín odložili, při novém kontaktu řekněte, jak dlouho obtíže trvají, co se změnilo a zda se zhoršují. Zdravotník potřebuje znát současný stav, aby mohl posoudit naléhavost.
Při náhlé bolesti na hrudi, výrazné dušnosti, poruše vědomí, nově vzniklém ochrnutí nebo jiném podezření na akutní ohrožení volejte 155, případně 112. Záchranná služba doporučuje volat i při nejistotě o závažnosti stavu. Popište, co se děje a kde jste, a řiďte se pokyny operátora. Obavu z předchozí zkušenosti sdělte také; kvůli hledání vhodnější ordinace nečekejte doma.
Co říct už při objednání
Při objednání se můžete zeptat, zda lze začít rozhovorem a nejprve domluvit další postup. Nechte si upřesnit, zda je to vzhledem k vašim potížím možné. U plánované návštěvy pomůže zjistit, kdo bude přítomen, co přibližně proběhne a zda potřebujete něco připravit.
Zpráva může znít jednoduše: „Potřebuji řešit tuto potíž. Po minulé zkušenosti mám z vyšetření strach a potřebuji předem probrat jeho průběh.“ Pokud telefonát nezvládáte, důvěryhodný člověk může být při něm s vámi nebo vám pomoci zprávu sepsat.
Připravte si seznam léků a alergií, dostupné zprávy a dvě či tři nejdůležitější otázky. WHO doporučuje pacientům vést přehled o zdravotní historii a lécích a ptát se na nejasnosti. Poznámka v telefonu může pomoci i ve chvíli, kdy se v ordinaci hůř hledají slova.
Na co se ptát před souhlasem s vyšetřením
Podle českého zákona o zdravotních službách má pacient dostat srozumitelné informace o navrženém postupu, přínosech, rizicích a dalších možnostech. Má také prostor pro doplňující otázky a jejich srozumitelné zodpovězení. Ptejte se například, co při výkonu můžete cítit, jak se řeší bolest a co by znamenalo vyšetření odložit nebo odmítnout.
Předem domluvené slovo či gesto pro pauzu může usnadnit komunikaci. Ujasněte si, jak na něj zdravotník zareaguje a jak by přerušení bezpečně proběhlo. Během výkonu můžete říct, že potřebujete něco vysvětlit, že vás něco bolí nebo že chcete skončit.
Souhlas lze odvolat. Péči bez souhlasu zákon připouští jen ve vymezených případech, například když je nutná neodkladná péče a zdravotní stav zároveň neumožňuje souhlas vyslovit.
U nezletilých se při souhlasu zohledňuje rozumová a volní vyspělost a povaha výkonu. Jejich názor má být podle vyspělosti zjištěn a vzat v úvahu; rozhovor tedy nemá probíhat jen nad jejich hlavou.
Doprovod má vědět, s čím vám pomoci
Při běžné návštěvě ordinace zákon počítá s právem na přítomnost osoby blízké nebo člověka, kterého si určíte. Platí přitom podmínky dalších právních předpisů a vnitřního řádu a doprovod nesmí narušovat poskytování péče. Podmínky přítomnosti řešte předem. Pokud pracoviště doprovod omezuje, ptejte se na konkrétní důvod a na jiný způsob podpory.
Důvěryhodný člověk může připomenout otázky, dělat poznámky a pomoci po návštěvě zopakovat informace. Předem se domluvte, zda chcete, aby hlavně poslouchal, nebo se zapojil, když mu dáte znamení. Zdravotník potřebuje slyšet také vás a vědět, koho si přejete do rozhovoru zapojit.
Někomu pomůže požádat, aby personál před dotykem řekl, co udělá, a během výkonu popisoval další krok. Jiný potřebuje méně podrobností o jednotlivých pohybech. Doporučení NICE pro komunikaci s pacientem zdůrazňuje srozumitelnost, osobní preference a ověření, že pacient vysvětlení porozuměl.
Pokud kvůli strachu opakovaně rušíte potřebné návštěvy nebo nedokážete vyšetření absolvovat, řekněte to svému praktickému lékaři nebo pediatrovi. Můžete s ním domluvit také psychologickou pomoc. Práce se strachem a řešení současných zdravotních potíží mohou probíhat souběžně.
Další péče nemusí čekat na vyřízení stížnosti
Není nutné nejprve vyřešit celý předchozí spor, abyste mohli hledat další potřebnou péči. Při přechodu jinam si ověřte, kdo vás převezme, jaké zprávy potřebuje a kdo do té doby sleduje léčbu. Pokud se nedaří najít vhodného lékaře, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu. Můžete využít formulář ministerstva k nedostupné péči, který směřuje žádost pojišťovně.
Stížnost na postup se podává poskytovateli, například nemocnici nebo lékaři provozujícímu ordinaci. Popište, kdy a co se stalo a co žádáte vysvětlit či napravit. Poskytovatel má na vyřízení 30 dnů od obdržení stížnosti a v odůvodněném případě může lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů.
Pokud s vyřízením nesouhlasíte, můžete do 60 dnů od jeho doručení podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, zpravidla krajskému úřadu, v Praze magistrátu. Uveďte důvody nesouhlasu. Obrátit se na tento orgán lze také tehdy, když poskytovatel stížnost v zákonné lhůtě nevyřídí. Podrobnosti vysvětluje stanovisko Ministerstva zdravotnictví k postupu účinnému od ledna 2026.
Co si ujasnit před odchodem z ordinace
Před odchodem si ujasněte, co teď dělat, kdo sdělí výsledky, kdy má být kontrola a při kterých změnách se ozvat dřív. Můžete postup zopakovat vlastními slovy a nechat si opravit případné nedorozumění. Když potíže trvají bez jasného vysvětlení, navazuje plán další péče v době, kdy diagnóza zatím chybí.
Po návštěvě si poznamenejte také to, která domluva fungovala a co příště potřebujete jinak. Místo obecného „bylo to lepší“ může vzniknout použitelná poznámka: „Pomohlo mi vysvětlení před každým krokem. Příště potřebuji víc času na otázky před samotným vyšetřením.“
