Dítě si chce ve hře koupit kabát pro svou postavu. Rodič mu schválí nákup balíčku herních mincí. V herním obchodě je vedle kabátu i bedna s náhodnou odměnou. Obojí stojí herní mince. Platba za mince už proběhla a dítě se až teď rozhoduje, za co je utratí.
Právě tento rozdíl řeší návrh nařízení Digital Fairness Act, který Evropská komise představila 11. listopadu 2026. U her, na které by se navržená ochrana nezletilých vztahovala, by rodič mohl placenou měnu povolit. Provozovatel by dítěti ani potom nesměl nabízet placené náhodné odměny. Zatím platí dosavadní pravidla.
Co by rodič mohl povolit
Podle článku 14 návrhu by placená virtuální měna musela být pro nezletilé ve výchozím nastavení vypnutá. Provozovatel by ji mohl zapnout až se souhlasem rodiče nebo zákonného zástupce. Tato povinnost by se vztahovala na hry, které na nezletilé cílí nebo u nichž provozovatel s rozumnou jistotou ví, že je nezletilí používají. Návrh za nezletilé považuje osoby mladší 18 let.
Placenou měnou jsou třeba mince koupené za koruny. Patří sem i žetony, za které hráč tyto mince vymění. U předmětů prodávaných za takovou měnu by provozovatel musel uvést jejich peněžní hodnotu nebo její odhad. Částku by vyjádřil v měně, kterou hráč použil při nákupu první herní měny. Když si hráč pořídí mince za koruny a ty pak vymění za žetony, hodnotu kabátu by měl vidět i v korunách. Stejnou informaci by dostali i dospělí.
Co by se změnilo u placených beden
U kabátu hráč předem ví, co si kupuje. V bedně může být kabát, jiný předmět nebo něco, co už má. Takový balíček s náhodným obsahem se označuje jako loot box. Může vypadat třeba jako sada karet. Článek 15 návrhu by zakázal nabízet placené náhodné odměny nezletilým. Zákaz by platil u stejných her jako povinnost nechat placenou měnu ve výchozím nastavení vypnutou.
Zákaz by zahrnoval bedny, za které lze alespoň zčásti zaplatit penězi nebo nakoupenými mincemi či žetony. Nevztahoval by se na bedny dostupné výhradně zdarma, například za splněný herní úkol.
Pokud by obchodník placené náhodné odměny nabízel dospělým, musel by jim říct, jaké druhy odměn mohou získat a s jakou pravděpodobností. Zároveň by jim musel dát snadno dostupnou možnost placené náhodné odměny vypnout.
Když hra podmiňuje postup platbou
I nákup předem známého předmětu by mohl podléhat zákazu. Článek 16 se týká placených nákupů, které jsou nutné k postupu či úspěchu ve hře. Patří k nim i nákupy, které hra představuje jako nezbytné. Zákaz by platil stejně jako u beden, pokud hra míří na nezletilé nebo její provozovatel s rozumnou jistotou ví, že ji nezletilí používají.
Kabát z úvodu mění jen vzhled postavy. Pokud by hra prodávala třeba klíč, bez kterého se hráč nedostane do dalšího kola, podmiňovala by postup platbou. Podle návrhu by proto takový nákup nesměla nabízet nezletilým, i když hráč předem ví, že dostane klíč.
Kde rodič schvaluje platbu a kde dítě utrácí mince
Rodič může potvrdit platbu za mince v obchodě s aplikacemi. Dítě se pak vrátí do hry, kde může nakoupené mince utratit bez další platby kartou.
Návrh míří na nabídku uvnitř hry. Pokud by se na hru vztahoval zákaz placených beden, obchodník by je nezletilým nesměl nabízet ani po souhlasu rodiče se zapnutím placené měny.
Kdy by se nákupy ve hrách mohly změnit
Návrh ještě musí projednat Evropský parlament a Rada EU. Podle jeho článku 40 by přijaté nařízení vstoupilo v platnost dvacátý den po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Pravidla by se začala používat dvanáct měsíců po vstupu v platnost. Z data představení návrhu se tedy nedá určit, kdy by se herní obchody musely změnit.
Evropské spotřebitelské centrum pro ČR už dnes doporučuje zjistit, za co děti ve hře platí, a nastavit omezení nákupů. U konkrétní hry pomůže společně projít, kde se mince kupují a co se za ně dá pořídit bez dalšího potvrzení. Podrobněji rozebírá přepočet herní měny, šance na odměnu a nastavení plateb článek Když hra prodává další pokus.
Při sporu o platbu má smysl uchovat potvrzení o nákupu a zjistit, který obchodník ji účtoval. Pokud jde o obchodníka z jiné země EU, z Norska nebo z Islandu, může bezplatně poradit Evropské spotřebitelské centrum při ČOI.
