Člověk nemusí mít pro svou situaci přesný název, aby cítil, že doma něco není v pořádku. Často nejdřív jen hlídá náladu druhého, váží každé slovo, schovává telefon nebo přemýšlí, co udělat, aby další večer proběhl bez výbuchu.
Právě pro tuto chvíli vznikl e-book Doma se bojím. Milan Novotný v něm nabízí stručnou a vizuálně přehlednou orientaci lidem, kteří násilí zažívají, jejich blízkým i těm, kdo si v práci nebo ve škole všimli, že se někdo možná bojí vrátit domů.
Když násilí není jen rána
Jednou z největších překážek při hledání pomoci bývá představa, že domácí násilí musí zanechat viditelnou modřinu. Brožura proto vedle fyzických útoků popisuje také ponižování, vyhrožování, sexuální nátlak, kontrolu peněz, izolaci od blízkých nebo sledování telefonu a polohy.
Její přínos není jen v seznamu jednotlivých projevů. Ukazuje vztah, v němž jeden člověk postupně získává moc a druhý přichází o svobodu, klid a pocit bezpečí. Právě strach, nerovné postavení a nutnost neustále přizpůsobovat své chování pomáhají rozlišit násilí od konfliktu, ve kterém se oba lidé smějí ozvat a nemusejí se bát následků.
Krátké kapitoly, kontrastní stránky a infografiky pomáhají vidět souvislosti, které se v každodenním životě snadno rozpadnou na řadu zdánlivě oddělených událostí. Zároveň je důležité nečíst žádný přehled jako domácí diagnostický test. Jediný závažný útok není méně nebezpečný jen proto, že zatím nevytvořil opakovaný vzorec. Bezpečí a možné další kroky je vhodné posoudit s policií nebo odbornou službou.
Od pojmenování k bezpečnému plánu
Silnou stránkou brožury je přechod od vysvětlení k praktické orientaci. Čtenář v ní najde návrh bezpečnostního plánu, seznam věcí do únikového zavazadla, doporučení uchovávat důkazy mimo dosah násilné osoby a jednoduchou osnovu toho, co říct operátorovi tísňové linky.
Nejde přitom o příkaz „okamžitě odejděte“. Text připomíná, že odchod může být nebezpečnou chvílí a je lepší ho připravovat diskrétně s pomocí intervenčního centra nebo jiné odborné služby. Tento základ odpovídá také aktuálním doporučením Policie ČR, která počítají s únikovou cestou, domluveným signálem, důležitými čísly a zavazadlem uloženým na bezpečném místě.
Brožura srozumitelně představuje i policejní vykázání. Pokud policie na základě zjištěných skutečností důvodně předpokládá nebezpečný útok proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažný útok proti lidské důstojnosti, může ohrožující osobu vykázat ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí na 14 dní. Ohrožený člověk tak získá prostor spojit se s intervenčním centrem a řešit další ochranu. Tento stav platný od července 2025 potvrzují současné informace Policie ČR.
Děti nejsou jen svědci
Samostatný prostor dostávají děti, které násilí vidí, slyší nebo se mu snaží přizpůsobit. Brožura jasně říká, že dítě nemusí samo dostat ránu, aby žilo v ohrožení. Může sledovat nálady dospělých, schovávat se, přebírat odpovědnost za klid doma nebo mít pocit, že musí rodiče chránit.
Právě tato část může být užitečná také učitelům, trenérům a dalším dospělým mimo rodinu. Nenabízí návod k výslechu dítěte ani k určování viny. Pomáhá spíš pochopit, proč dítě někdy mluví nepřímo, proč se může bát návratu domů a proč potřebuje slyšet, že násilí není jeho vina ani jeho úkol k vyřešení.
Text nezůstává jen u partnerského násilí na ženách. Připomíná, že ohroženi mohou být také muži, senioři nebo lidé se zdravotním postižením, zvlášť pokud jsou na druhém člověku závislí péčí, bydlením či penězi. Díky tomu brožura nepůsobí jako popis jediné typické domácnosti, ale jako vstupní mapa pro různé situace.
Co je fér vědět před koupí
Doma se bojím je napsaná velmi přímo. Používá krátká pravidla, důrazné věty a místy syrové příklady fyzického, sexuálního i psychického násilí. V krizové situaci může být právě tato jednoduchost výhodou, protože čtenář nemusí procházet dlouhým odborným výkladem. Pro někoho však může být intenzita textu emočně náročná a některé obecné výroky zjednodušují realitu, která může mít více podob.
Brožura proto nenahrazuje individuální bezpečnostní plán, právní poradenství, policii ani práci intervenčního centra. Autor sám se nepředstavuje jako terapeut nebo právník, ale jako člověk s vlastní zkušeností, který se věnuje prevenci. Jeho hlas dodává materiálu naléhavost, nemá však být jediným podkladem pro rozhodnutí v konkrétním případu.
Brožura uvádí aktualizaci k červenci 2026. Hlavní body — tísňová čísla 155, 158 a 112, bezplatná nonstop linka 116 006 a čtrnáctidenní policejní vykázání — odpovídají aktuálním oficiálním informacím. U jednotlivých organizací se ale mohou měnit provozní doby, účel linek i kontaktní údaje. Seznam na konci brožury je proto dobrý rozcestník, nikoli náhrada aktuálního webu dané služby; sama brožura na potřebu ověření upozorňuje.
Tahle brožura nevyřeší celý vztah ani nerozhodne za člověka, co má udělat. Může ale pomoci přesněji pojmenovat strach, rozpoznat dostupné možnosti a připravit první bezpečný krok. Pro člověka, který dosud držel jednotlivé události odděleně, může být právě taková krátká a přehledná mapa důležitým začátkem.
