Když po strachu přijde omluva: proč je těžké odejít?
Proč mohou omluvy, klidné dny a sliby změny držet člověka v násilném vztahu — a proč rada „prostě odejdi“ přehlíží skutečné riziko.
Proč mohou omluvy, klidné dny a sliby změny držet člověka v násilném vztahu — a proč rada „prostě odejdi“ přehlíží skutečné riziko.
Co se v mozku děje, když vyhlížíme další zprávu, video nebo rychlou úlevu — a proč slovo dopamin samo o sobě naše chování nevysvětlí.
Vidět ubližování a neozvat se nemusí znamenat souhlas. Jak strach a nejistota vytvářejí dojem, že skupině šikana nevadí — a jak lze pomoci bezpečně.
Tvoříme obsah, otevíráme těžká témata a propojujeme zkušenost s ověřenými informacemi. Co můžete od Projektu 23 čekat — a co už patří odborným službám.
Devět lidí, různé profese i životní zkušenosti. Co každý přináší do společné práce — a proč silný příběh nenahrazuje odbornost ani odpovědnost.
Některé věci si člověk neumí představit, dokud je neuvidí na vlastní oči.
Mezi prvním pitím a životem na ulici někdy neleží tak velká vzdálenost, jak by se mohlo zdát.
Marka známe už nějakou dobu a natáčeli jsme o různých etapách jeho života.
Co znamená žít s vědomím, že nemoc vašeho dítěte nemá léčbu?
Některé životní etapy nebyly lehké. S odstupem se na ně ale dá dívat jinak. Někdy i s humorem.
O letech, které se táhly. O závislosti, hendikepu, vězení. A taky o hledání místa, kde se dá znovu začít.
Někdy se v životě stane něco nenápadného, co ale postupně změní víc, než by se na první pohled zdálo.
V tomto videu mluví Kateřina H. o své zkušenosti s drogami. O období, kdy byly součástí jejího života, a o tom, jak se s nimi postupně rozešla.
Domácí násilí nemusí zanechat modřiny a odchod nebývá jedno jednoduché rozhodnutí. Jak fungují kontrola, strach a izolace, co situace dělá s dětmi a jak může pomoci okolí.
První den úklidu s Projektem 23 je za námi – a doufáme, že rozhodně ne poslední.
Vyslechnutí a omluva mohou být začátek. Skutečná náprava se pozná podle ochrany dítěte, změny konkrétního jednání a kontroly, zda bezpečí vydrželo.
Dítě nemusí samo vést spor s autoritou ani připravit dokonalou obžalobu. Může začít jednou konkrétní situací a bezpečným dospělým, který převezme další kroky.
Opakované zostuzení či nespravedlnost mohou ovlivnit vztah k chybám, škole i autoritám. Nejsou však diagnózou ani rozsudkem nad celým dalším životem.