Když se doma bojíš o sebe nebo o někoho dalšího, může být těžké najít slova. Pomoc můžeš přivolat i jako dítě. Začít můžeš krátkou větou: „Doma se bojím, potřebuji pomoc.“
Kdy volat tísňovou pomoc
Někdo vyhrožuje napadením, ubližuje druhému nebo je zraněný. Můžeš být přímo u toho, ale také slyšet dění z jiného pokoje a bát se, co přijde. Při hovoru popiš právě to, co víš, a řekni, čeho se bojíš.
Tísňová pomoc řeší nebezpečí, které hrozí teď nebo v nejbližší chvíli. Operátor podle toho, co mu řekneš, rozhodne, jakou pomoc je potřeba poslat. Když už s ním mluvíš, poslouchej jeho otázky a pokyny. Ozvi se, pokud něčemu nerozumíš nebo něco nemůžeš bezpečně udělat.
Co můžeš při hovoru říct
Řekni, kde se událost děje: obec, ulici a číslo domu, pokud je znáš. Potom popiš, co se právě stalo, kdo je na místě a zda je někdo zraněný. Operátor tě hovorem provede, může se zeptat například na tvoje jméno nebo na to, jestli nebezpečí dál trvá.
Odpovídej podle toho, co víš. Můžeš říct „nevím“, „slyším to z jiného pokoje“ nebo „bojím se, že někdo ublíží mámě“. Zůstaň u toho, co jsi viděl nebo slyšel; kvůli dalším informacím se nepřibližuj k násilí.
Číslo 158 je linka Policie ČR, 112 je jednotné evropské tísňové číslo a 155 zdravotnická záchranná služba. Tyto linky jsou zdarma a fungují nepřetržitě. Jejich přehled najdeš také na Portálu veřejné správy.
Když nemůžeš telefonovat sám nebo sama
Pokud je poblíž dospělý, kterého můžeš bezpečně oslovit, požádej ho o pomoc. Může to být soused, příbuzný nebo pracovník školy. Řekni mu přímo, co potřebuješ: „Prosím, zavolejte policii. Doma někdo ubližuje mámě.“
Když nemůžeš bezpečně mluvit, ale můžeš bezpečně napsat zprávu, lze poslat SMS na 158. Uveď, kde jsi, co se děje a že nemůžeš mluvit. Možnost SMS pro takovou situaci potvrzuje Policie ČR. Pokud telefon někdo kontroluje, počítej i s tím, že může zprávu nebo odpověď objevit.
Při hovoru řekni operátorovi také to, když se bojíš pohnout z místa nebo by tě někdo slyšel. Sám se nepouštěj do střetu s člověkem, který je násilný. Pokud tě hledání informací na telefonu vystavuje dalšímu riziku, oslov dospělého osobně, jakmile to jde bezpečně.
Když máš strach o sourozence
Možná slyšíš mladšího sourozence plakat nebo víš, že je v místnosti s dospělými. Při volání o pomoc řekni, že je na místě další dítě, a sděl, kde je, pokud to víš. Tuhle informaci potřebují lidé, kteří vám mají pomoci.
Pokud už jste se sourozencem v bezpečí, můžete zůstat spolu a obrátit se na dospělého. Když se k němu nemůžeš bezpečně dostat, řekni to při přivolání pomoci. Za násilí odpovídá člověk, který ubližuje. Vaši ochranu mají zajistit dospělí. Víc o strachu a pocitu odpovědnosti najdeš v článku Není tvoje práce zachraňovat rodinu.
Když se bojíš vrátit ze školy domů
Řekni pracovníkovi školy přímo: „Bojím se dnes vrátit domů, protože tam hrozí násilí.“ Můžeš požádat o rozhovor o samotě, aby to neslyšeli spolužáci. Začni u učitele, školního psychologa nebo jiného dospělého ve škole, kterému důvěřuješ.
Podle postupu MŠMT má škola takovou situaci řešit hned a kontaktovat OSPOD, tedy pracovníky ochrany dětí. Pokud je nezastihne, může se obrátit na policii. Pracovník školy s tebou má zůstat a zajistit další bezpečný postup.
Řekni mu také, jestli se bojíš, co by se stalo, kdyby zavolal domů. Dospělí potřebují tuhle obavu znát předtím, než rodiče kontaktují.
Když nebezpečí není právě teď
I když je zrovna doma klid, můžeš se bát dalšího násilí nebo potřebovat mluvit o tom, co se stalo. Na Linku bezpečí 116 111 můžeš zavolat zdarma, anonymně a kdykoli. Je určená dětem a studentům do 26 let.
Pokud se ti lépe píše, chat Centra LOCIKA pomáhá dětem a dospívajícím do 18 let. Funguje v určených hodinách, které najdeš na jeho stránce. Při bezprostředním nebezpečí přivolej tísňovou pomoc; na otevření poradenského chatu nečekej.
S dospělým, kterému důvěřuješ, můžeš probrat, kdo ti bude dál nablízku a jak ho bezpečně zastihneš. Můžeš říct třeba: „Teď je doma klid, ale bojím se večera. Potřebuji vědět, komu se můžu ozvat.“
