Na obrazovce je telefonní číslo, ale před zavoláním se v hlavě znovu objeví věta: „Vždyť se ještě nestalo nic tak vážného.“
Člověk může vědět, že doma křičí, ponižuje druhého nebo mu vyhrožuje, a přesto čekat na něco, co už nepůjde zlehčit. Jenže pro oslovení odborné pomoci nemusí nejprve dojít k vážnému zranění. Smysl má pojmenovat už vlastní obavu, že ubližování pokračuje nebo zesílí. V Česku existují programy, na které se lze obrátit přímo s vlastním násilným chováním.
První kontakt nemusí znít odborně
Věta „máme doma problémy s komunikací“ může vyjadřovat část skutečnosti, ale neřekne, co se při konfliktu děje. Pro posouzení pomoci je důležitější konkrétní jednání: „Vyhrožuji partnerce“, „vynucuji si přístup do partnerova telefonu“ nebo „při hádce mu bráním odejít“. Takový popis není konečný odborný závěr. Pomáhá pracovníkovi pochopit riziko a nabídnout vhodný další postup.
Při prvním telefonátu lze říct například: „Chci řešit vlastní násilné chování ve vztahu. Opakovaně vyhrožuji a bojím se dalšího zhoršení. Jak u vás probíhá vstupní rozhovor?“ Není potřeba předem znát název terapeutické metody. Důležité je nezamlčet to, co může ohrožovat druhého člověka nebo dítě.
Patří sem také informace, zda někdo utrpěl zranění, zda se situace opakuje a zda už zasahovala policie nebo jiná služba. Nejde o soutěž v tom, kdo konflikt začal. Napětí ve vztahu může mít mnoho příčin, odpovědnost za vlastní výhrůžku nebo útok tím ale nepřechází na druhého.
Kam se v Česku obrátit
Program Stop násilí poskytuje individuální i další formy terapeutické práce pro lidi, kteří se dopouštějí násilí. Počítá s dobrovolnými klienty i s lidmi, kterým byla účast uložena. Člověk tedy nemusí čekat, až mu kontakt přikáže soud. Vhodnost konkrétní formy se má posoudit podle jeho situace.
Pro pražská pracoviště zveřejňuje program objednací čísla 608 004 444 a 777 734 172, na hlavní stránce také e-mail stop@nasilivevztazich.cz. Regionální přehled nabízí kontakty na další centra. Při oslovení má smysl ověřit, které pracoviště může člověka skutečně přijmout a jakou podobu podpory nabízí.
Například RTC Plzeň uvádí telefon 733 414 421, e-mail plzen@nasilivevztazich.cz a pracoviště v Resslově 12. Zveřejněná provozní doba pro telefonický kontakt je v pondělí až čtvrtek od 8 do 17 hodin a v pátek od 8 do 14 hodin. Provozní doba telefonu neznamená možnost přijít bez domluvy ani záruku okamžitého termínu. E-mail ani objednací telefon nenahrazují tísňovou pomoc, a to ani během provozní doby.
Co si ověřit před první schůzkou
Před domluvou je užitečné vyjasnit, komu je služba určena, kde se setkání konají, zda se platí a co lze domluvit, když v nabízenou dobu nemůžete přijít nebo je čekání příliš dlouhé. Zeptejte se také na četnost setkání a způsob rušení návštěv. Údaj z jedné pobočky nebo ze staršího dokumentu nemusí popisovat jinou formu programu.
Obecná stránka programu uvádí podmínky související se závislostí na alkoholu či jiných látkách. Proto je důležité už při vstupu říct, zda užíváte návykové látky, potýkáte se se závislostí nebo podstupujete léčbu. Pracovník má vysvětlit, jaké návazné řešení je potřeba. Pokud vás pracoviště nemůže přijmout nebo pro vás není vhodné, požádejte o konkrétní kontakt na jinou pomoc a domluvte, co udělat do té doby.
Vyjasnit je třeba i zacházení s informacemi. Komu se co sděluje, kdy má pracovník povinnost jednat kvůli bezpečí a jak se vede záznam? U účasti spojené se soudním nebo probačním postupem se zeptejte také na předávání informací příslušné instituci. Příslib diskrétnosti není rozumné chápat jako bezvýjimečné utajení jakékoli hrozby.
Blízcí nepotřebují čekat na výsledek terapie
České minimální standardy práce s původci násilí stavějí do středu bezpečí ohrožených lidí a odpovědnost člověka, který násilí používá. Docházka má být součástí změny, ne dokladem, že okolí může přestat být opatrné.
Partner či partnerka nemusí zařizovat objednání, kontrolovat domácí úkoly z terapie ani potvrzovat, že se člověk snaží. Nemusí zůstat ve vztahu, vrátit se domů nebo obnovit kontakt výměnou za jeho účast v programu. Podobně děti nemají hlídat, zda už je dospělý klidný, ani podávat zprávy o tom, co se mezi dospělými změnilo.
Není bezpečné automaticky převést vlastní násilí na společný partnerský problém. Kde jeden člověk druhého zastrašuje nebo ovládá, může společné sezení zvýšit tlak na ohroženého. Podmínky případné párové práce musí posoudit odborník; samotná nabídka párové terapie na webu není doporučením pro každý vztah.
Ohrožený člověk může nezávisle vyhledat vlastní pomoc. Linka pomoci obětem 116 006 je bezplatná a nepřetržitá, lze na ní probrat domácí násilí a možnosti podpory. Při bezprostředním ohrožení patří situace na tísňovou linku. Rozhodnutí chránit se se neodkládá kvůli tomu, že druhý už „někam chodí“.
Co se má změnit mimo poradnu
Odborná práce může pomoci zkoumat, co člověk dělá, čím si to ospravedlňuje a jak reagovat jinak. Násilí se přitom nemusí odehrávat jen při prudkém vzteku. Kontrola peněz, vyhrožování nebo opakované ponižování potřebují pozornost i tehdy, když člověk nezvyšuje hlas.
Užitečné je s pracovníkem domluvit, podle čeho se bude posuzovat změna a jak postupovat při dalším riziku. Nestačí jen počet návštěv. Důležité je také to, zda ubývá konkrétního ubližování a zda člověk respektuje rozhodnutí druhých, včetně odmítnutého kontaktu. Jedna konzultace ani celý program nemohou zaručit, že další násilí nenastane.
První krok může být krátký telefonát. Jeho smyslem není získat potvrzení, že člověk není špatný, nebo přimět blízké, aby mu znovu věřili. Je jím začít řešit vlastní jednání s někým, kdo pro takovou práci nabízí konkrétní odbornou pomoc.
