Večer znovu kontroluješ zprávy, ráno sotva vstaneš a ve škole nebo v práci se nedokážeš soustředit. Možná si říkáš, že rozchod přece zažije spousta lidí a měl bys ho zvládnout. O podporu ale můžeš požádat kvůli tomu, co prožíváš ty, i když jiný člověk podobnou situaci snášel jinak.
Samotný počet dní od odchodu neřekne, jakou pomoc potřebuješ. Všímej si, zda se ti daří jíst, spát, zvládat běžné činnosti a zůstat v bezpečí. Důležité je také to, zda se stav zlepšuje, nebo tě stojí stále víc sil.
Všímej si změn v běžném dni
Spánek a jídlo: téměř nespíš, vynecháváš jídlo nebo se opakovaně dostáváš do paniky. S konzultací nemusíš čekat, až tyto potíže potrvají dlouho. Lékaři řekni, co se změnilo a jak se cítíš tělesně.
Škola, práce a vztahy: úkoly se hromadí, přibývají absence nebo se přestáváš vídat s lidmi. I když povinnosti ještě plníš, můžeš být vyčerpaný tím, kolik úsilí stojí.
Zvládání tísně: saháš častěji po alkoholu či jiných látkách nebo se nutkání získat odpověď mění v opakované kontaktování a sledování druhého. O pomoc můžeš požádat dřív, než ublížíš sobě nebo překročíš jeho hranice.
Pocit bezpečí: myšlenky, že už nechceš žít, ber vážně i bez konkrétního plánu. NUDZ doporučuje co nejdříve se někomu svěřit a vyhledat pomoc.
Prvnímu člověku můžeš říct, co potřebuješ dnes
Blízkému můžeš napsat: „Je mi hodně zle. Můžeš se mnou dnes být a pomoct mi zavolat?“ Pokud první člověk tvoje potíže zlehčí, zkus někoho dalšího nebo krizovou linku. Nemusíš nejprve vysvětlit celý vztah.
Pro další péči lze oslovit praktického lékaře, psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra; dospívajícím může pomoci také důvěryhodný dospělý a školní poradenské pracoviště. Při objednání popiš potíže, jejich trvání a zhoršování. Pokud je čekání dlouhé, ptej se na dostupnou pomoc do termínu.
Linka bezpečí 116 111 je pro děti a studenty do 26 let, Linka první psychické pomoci 116 123 pro dospělé a jejich blízké. Obě telefonní linky fungují zdarma a nonstop. Můžeš začít třeba větou: „Nevím, jak o tom mluvit, ale potřebuji pomoc.“
Jestli máš strach, že si ublížíš, řekni to přímo. Pokud můžeš, zůstaň s někým důvěryhodným a požádej ho o pomoc s omezením přístupu k věcem, kterými by sis mohl ublížit. Při bezprostředním nebezpečí volej 155 nebo 112 rovnou; nemusíš nejprve někoho sehnat ani dokončit jiné kroky. Řiď se pokyny operátora.
Při důvodné obavě o pohřešovaného kontaktuj policii
Někdy chybějící zpráva znamená obavu o bezpečí člověka: okolnosti jsou neobvyklé, zmizelo dítě nebo máš informaci o hrozícím nebezpečí. V takové situaci kontaktuj Policii ČR na 158, případně 112, a popiš, co víš. U pohřešovaného dítěte Policie ČR výslovně uvádí, že se nečeká 24 hodin.
Když dospělý sdělil, že v kontaktu pokračovat nechce, samotné toto rozhodnutí neznamená pohřešování. Respektuj ho. Pokud se však objeví konkrétní informace o ohrožení, sděl je policii; nemusíš sám rozhodovat, jak vážné jsou.
Podpora může začít pomocí s dnešním večerem nebo prvním telefonátem. Podrobněji se hledání péče a přípravě na první rozhovor věnuje článek O pomoc lze požádat ještě před kolapsem.
